Současné povolební vyjednávání politiků z Baštova pohledu nijak nevybočuje: „Pamatuji vyjednávání o více vládách, takže na české poměry má jednání zatím docela standardní průběh. Jediné, co je na tom nestandardní, je malý počet poslanců Pirátů plus velký počet ministerstev, která si nárokují. Když jsem zapátral v paměti, tak mi z toho vychází, že překonají rekord, který kdysi měla Strana zelených – šest poslanců a dvě ministerstva,“ uvedl.

Zdůvodňování, že to byli Piráti, kteří stejně jako Starostové kampaň takzvaně „odmakali“, spojením se připravili o hlasy, a tak mají na tři ministerstva nárok, nevidí Jaroslav Bašta jako dobrý start do spolupráce. I když s nárokem Pirátů na ministerská křesla souhlasí také předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan, bývalý diplomat tvrdí, že jde o záležitost, kterou si musejí vyříkat sami. „Tak jak znám českou politiku, jestliže jim to nebude vadit teď, bude to jedněm nebo druhým vadit v nějakém čase. V tomhle jsem docela pesimista, protože boj o moc gentlemanské ujednávání nezná, jak ostatně ukázali Starostové ve volbách. To, že Piráti to zaplatili a většinou odpracovali, jenom dokumentuje, že pro mladé lidi, kteří nemají zkušenosti, je česká politická scéna velmi obtížná,“ zhodnotil situaci Bašta.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) mluvil po volbách o pokoře kvůli počtu hlasů, který koalice SPOLU získala: „Ještě nikdy v historii svobodných voleb se tolik nelišily zisky mandátů od skutečných preferencí a sympatií celého elektorátu. Skoro milion hlasů zůstal pod čarou, což rozhodně nebyli voliči demokratických koalic. Měli bychom tedy s pokorou myslet na to, že Sněmovna úplně neodráží nálady ve společnosti,“ řekl v rozhovoru pro Deník. Rakušan zase naznačoval, že se budou snažit mít sociální ohledy. Pak se ale objevily pochybnosti po některých krocích. Například ohledně platů politiků, které Senát odmítl zmrazit. Bašta se domnívá, že kážou vodu, ale pijí víno. „Zároveň hrozí, že začnou sahat na různé sociální vymoženosti, které zavedly dvě předchozí vlády s účastí hnutí ANO a sociální demokracie v opačném gardu. Čili za těch minulých osm let přesně v okamžiku, kdy začnou normálním lidem sahat na peníze, si všichni všimnou, že sobě je naopak přidali,“ sdělil s tím, že mohou znovu přijít demonstrace jako už několikrát předtím. Připomněl také vítězství sociální demokracie s Jiřím Paroubkem v čele v roce 2010. Paroubek tehdy nedokázal sestavit vládu, a odstoupil proto z funkce předsedy strany. „Nedokázal sestavit vládu, a když sestavili vládu ODS, KDU-ČSL a Věci veřejné, měli dokonce 118 mandátů, tedy jen dva mandáty od ústavní většiny, přesto přišly předčasné volby. Tady se historie ráda opakuje.“

Pětikoalice jako nejisté uskupení

Petr Fiala, šéf ODS, hovořil po volbách mimo jiné o spojování rozdělené společnosti. „Tady je anomálie, protože česká společnost, pokud není většinově levicová, je rozdělená mezi pravici a levici v klasických pojmech přesně půl na půl. Výkyv kyvadla doprava, který přinášejí taková vítězství těm, kdo se osm let těšili, že se konečně dostanou k vládě, může způsobit, že se to kyvadlo vrátí zpátky o něco rychleji, než počítají,“ varoval Jaroslav Bašta. Formující se vládní pětikoalici SPOLU a Pirátů a Starostů příliš šancí nedává. Hodnotí tak podle zkušeností z minulosti: „Pětikoalice je poměrně historicky velmi nejisté seskupení, protože pětikoalice za první republiky vlastně sestavovala všechny vlády a za těch dvacet let bylo devatenáct vlád. Když to přepočítám na premiéry, tak za deset let bylo deset premiérů. To znamená, že životnost vlád pětikoalice byla mezi jedním až dvěma roky. To je poučení z historie, a jak říkám, ona se tady docela ráda opakuje,“ zauvažoval Bašta.