V úvodu rozhovoru Pavel vysvětlil, k čemu je nám vlastně dobré NATO. Poukázal na fakt, že lidé si zamykají své byty a domy. Nevěří tomu, že by je nikdo nevykradl, kdyby nezamkli. A na mezinárodní scéně je to stejné. Naše členství v NATO je pro nás bezpečnostní pojistkou v případě, že by nás někdo napadl. Partnerské státy by nám pak přispěchaly na pomoc. Stejně tak my bychom přispěchali na pomoc tomu členu Aliance, který by byl napaden.
To se ostatně již stalo. Poté, co byly Spojené státy napadeny 11. září 2001, vyhlásilo NATO jako celek válku globálnímu terorismu. Vojáci NATO se také střídají na misích v Pobaltí. Baltské státy mají po ruském vpádu na ukrajinský poloostrov Krym obavy, že budou další na řadě.
Češi, kteří NATO nedůvěřují, podle průzkumu agentury STEM je to asi 15 procent populace, nemusí mít podle Pavla o NATO dost informací. NATO nedůvěřují především starší občané. „Já bych nerad sahal těm lidem do svědomí, ale těch důvodů může být víc. Jedním z nich je to, že nemají dostatek informací o tom, jak NATO vlastně funguje,“ poznamenal generál.
„Ono se možná líp poslouchá to, že NATO je takový agresivní blok, který řídí Spojené státy a jediný co dokáže, tak jsou intervence do různých částí světa. Ono se to docela dobře poslouchá a nepřemýšlí se o tom, jestli to náhodou není trochu jinak,“ poznamenal Pavel.
Řada Čechů si navíc myslí, že jim demokracie spadla do klína, že už o ni nemusí bojovat, že už je to hotová věc. Jenže podle Pavla to hotová věc není. Právě to, že jsme členy NATO, jedné z klíčových západních organizací, nám v zachování demokracie může pomoci.
„Já jsem měl možnost ve svých oficiálních funkcích i soukromě hodně cestovat a jsem občas u nás tak trochu zklamán tím, že přestože máme dnes svobodu, můžeme cestovat, máme sociální sítě a máme přístup na internet, jsme vzdělanější, než jsme kdy byli, tak přesto jako bychom stále byli uzavřeni do toho našeho malého českého dvorečku a neviděli a ty naše pohraniční hory,“ uvedl Pavel.
Občas máme tendenci si myslet, že jsme pupkem světa a všechno se točí kolem nás, že celý svět o nás ví. Měli jsme tendenci zdůrazňovat sametovou revoluci, že to sledoval celý svět. Do jisté míry ano, ale brzy to překryly jiné věci. Na druhé straně máme tendenci se podceňovat... Máme tendenci, tvrdí, že nemá smysl se angažovat, protože to všichni stejně rozhodnou zas nás. A já mám pocit, že nám dnes ta pozice tak trochu vyhovuje,“ pokračoval host.
Pokud si chceme uchovat naši svobodu, musíme si podle Pavla umět také jasně definovat, co naši svobodu ohrožuje. Je to na jedné straně terorismus, o kterém prý často mluví prezident Miloš Zeman, ale jisté riziko pro nás představuje i Rusko a Čína, o čemž už se na Hradě tolik nemluví.
Naše vojáci mají prý v NATO dobré jméno. Vojáci z ostatních zemí prý cítí, že se na Čechy mohou spolehnout.
Ve druhé polovině rozhovoru Pavel zmínil i server ParlamentníListy.cz. Konstatoval, že analytik Martin Koller přes tento server občas šíří dezinformace.
„Kdykoli jsem měl někde nějaké veřejné vystoupení, tak můj otec, který to všechno sleduje z profesionálního i z otcovského zájmu, tak mě vždycky upozornil, že Martin Koller na Parlamentních listech okamžitě reagoval na každé moje prohlášení a vyjadřoval se k tomu, jak zkresluju, jak uvádím nepravdivé informace. A já jsem si vždycky říkal, kde tenhle člověk pojal takovou osobní zášť vůči mně. Většinou to vychází z nějakého osobního kontaktu. On tvrdil, že jsme spolu byli v Opavě na střední škole, ale já si ho nevybavuju, protože v mém nejbližším okolí určitě nebyl. Z té strany pár těch dezinformací určitě bylo,“ prohlásil Pavel.
Dnešní doba je plná informací. Informací je občas příliš mnoho a není snadné mezi nimi najít informace pravdivé. Řada lidí si řekne, že když jim soused poslal nějakou zprávu, musí být pravdivá. Soused jí věří a já věřím sousedovi. A na každém šprochu je přece pravdy trochu. A pak už dezinformace žijí ve veřejném prostoru vlastním životem.
Takhle se po internetu šířila např. nepravda, že vojáci NATO v Litvě znásilnili nezletilou. Stejně tak se internetem šíří podobné nesmysly o tom, jak nám EU strašně škodí. EU není dokonalá, ale lidé by měli diskutovat o tom, co zjišťují, neměli by jen přejímat tvrzení, že je EU špatná, ale měli by hledat také argumenty pro to či ono tvrzení. To však vyžaduje, aby lidé o věcech přemýšleli, a nejen přebírali tu či onu zprávu.
Nakonec se Pavel vyjádřil k tomu, zda bude kandidovat na prezidenta. „Já vnímám politiku tak, jako asi dneska málokdo, že to je primárně služba a služba je do značné míry i obětí. A konkrétně funkce prezidenta by měla být završením kariéry v tom veřejném prostoru. Prezident je člověk, který se setkává s politiky denně, měl by tomu prostředí rozumět a měl by se v něm umět pohybovat. Já jsem sice s politiky do styku přicházel, ale utvrzovalo mě to spíš v tom, že se chci od politiky držet co nejdál,“ uvedl pan generál.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp