„Vrátili jsme se ke kořenům, které si v tomto roce připomínáme, to znamená vznik první samostatné Československé republiky. Ke kořenům, které tehdy nastavil Masaryk s Benešem a Štefánikem, ke kořenům svobodné demokratické země, která respektuje nějaké hodnoty, řídí se zásadami humanismu. I když musím říct, že dnes po téměř třiceti letech od změny v roce 1989 si nejsem úplně jistý, že jsme se k těm kořenům dostali nebo že se jich dostatečně držíme,“ uvedl v reakci na otázku o transformaci republiky po roce 1990 bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel na besedě v centru Pant v Ostravě.

Popisoval, že následný vstup do NATO a do EU byl pak přirozeným důsledkem té změny, a byla to jediná spolehlivá cesta, nejen jak zajistit naši bezpečnost, ale i prosperitu. Hovořil také o tom, jak se na nás dívali ostatní, když jsme do Aliance vstupovali. „Byli jsme ti divní chlapíci z Východu,“ poznamenal generál s tím, že trvalo dlouhou dobu, než nás začali brát jako rovnocenné partnery. Popisoval, že dřív jsme byli zvyklí poslouchat povely z Moskvy a hlásit splnění úkolu, a najednou jsme dostali prostor.

Na dotaz moderátora také odpovídal na otázku, jak se na nás dívají spojenci dnes i s ohledem na to, že platíme méně, než bychom měli, a máme v republice politiky, kteří naše závazky zpochybňují. „Nechci na politiky házet bláto, to určitě ne. Ale... Pomohl bych si příkladem. Často se schováváme za to, že jsme malá, nevýznamná země, o které rozhodují ostatní a že náš hlas stejně nikdo nebude poslouchat. Tak trochu jsme se naučili lavírovat, abychom nemuseli dát najevo svůj názor,“ popisoval generál s tím, že absolvoval řadu setkání diplomatů a měl možnost vidět jednání jiných i menších států. Mnohdy přišli se stanoviskem, které pak budou složitě před voliči obhajovat. „U nás ještě máme v této oblasti co dohánět. Bude zapotřebí více politiků, kteří budou schopni někdy i nepopulární názor za prvé si obhájit před voliči, za druhé jít s ním na trh do mezinárodního prostředí a případně pro něj získat podporu,“ dodal.  

„Některá historická břemena, která si s sebou neseme, nás staví do nedospělé role“

A víme, jakou roli vlastně máme hrát ve světě? „Vnímám to trošku jako nedospělost národa,“ zmínil také generál s tím, že jsme dlouhou dobu žili v totalitě. „Některá historická břemena, která si s sebou neseme, nás staví do nedospělé role,“ uvedl. Při příležitosti sebereflexe v rámci výročí 100 let od vzniku našeho státu bychom se měli s některými skutečnostmi vyrovnat. „Utvrzujeme se v řadě mýtů,“ podotkl. „Příliš si idealizujeme první republiku, přestože v první republice byly kořeny problémů osmatřicátého, máme omluvu pro osmatřicátý rok, protože nás zradily velmoci, my jsme v tom vlastně byli nevinně, máme omluvu pro osmačtyřicátý rok a pro smíření se s tím, jak rychle přišla komunistická strana k moci. Dokážeme si najít omluvy pro rok 1968 a tím se tak trochu zbavujeme odpovědnosti za naši historii. Sto let je dobrá příležitost k tomu, abychom si jasně řekli, co bylo dobře, co bylo špatně, a dokázali se s tím srovnat.“ Od toho bychom se měli odrazit, vystupovat v mezinárodních organizacích s jistou sebedůvěrou a sebeútou a pustit se do něčeho, co dává smysl.