Generál Petr Pavel by měl za pár týdnů odejít do důchodu. V listopadu končí jeho služba vlasti. Pavel však v rozhovoru pro Deník.cz zdůraznil, že se nechystá na poklidné odpočívání kdesi na chalupě. Hodlá pořádat besedy a věnovat se otázkám bezpečnosti. Do politiky se ale nechystá.

„Aktivní politické angažmá nevidím jako nejlepší službu státu. Budu se spíš snažit zůstat nezávislou osobou, mít možnost přispět k tomu, co považuji za důležité, tedy zlepšit povědomí naší veřejnosti o otázkách bezpečnosti a obrany, zaujímat k nim realistický pohled a tím přispět k tomu, že naše ozbrojené síly budou věrohodnou součástí alianční kolektivní obrany. ... Kdybych se dal na politiku, nutně bych se stal součástí onoho prostředí, a to nejen v tom pozitivním smyslu, o němž jste hovořila, ale také v tom negativním. A to je zabijákem mnoha dobrých myšlenek, jež se v kontaminovaném prostředí naší politiky rozpouštějí,“ uvedl Pavel.

V rozhovoru také prozradil, že kdyby žil v roce 1938, tak by jako voják radil prezidentovi Edvardu Benešovi, aby ponechal armádu v pevnostech a aby bránil svoji zemi. „Jako voják bych prezidentu Benešovi doporučil asi totéž, co mu radil tehdejší velitel Hlavního štábu Ludvík Krejčí, tedy nepodřídit se a bojovat. Poměr sil nevyzníval jednoznačně ve prospěch Německa, jak uvádějí některé prameny, vůle obyvatel bránit se byla neuvěřitelná, výsledky mobilizace byly mimořádně povzbuzující, konfigurace terénu včetně nedokončených opevnění nám dávala velké šance na úspěch. Stejně tak jsem přesvědčen, že to, co nazýváme zradou spojenců, nebylo univerzální, neboť i ve Francii a v Anglii bylo mnoho odpůrců přijetí mnichovské dohody,“ zdůraznil.

• Celý rozhovor naleznete zde

Fakt, že jsme se nacistickému Německu nebránili, to podle Pavla náš národ zlomilo. Lidé tehdy došli k názoru, že nemá smysl vzdorovat a je lepší podvolovat se tomu či onomu. Toto smýšlení v nás zůstalo mnoho let. Národ musel spolknout hodně hořkou pilulku a podepsalo se to na něm.

Dnes nečelíme jen hrozbě ozbrojených sil valících se některými zeměmi, ale i kybernetickým útokům. Proto také Severoatlantická aliance definovala rozsáhlý kybernetický útok na některého ze svých partnerů jako důvod ke spuštění článku 5 Washingtonské smlouvy volající po společné obraně členských států. Článek 5 však bude aktivován jen v případě, že se na jeho aktivaci členské státy shodnou. Agresoři, kteří by členský stát Aliance napadli, by se proto snažili svůj úmysl zastřít a přesvědčovali by Alianci, že přece o žádný útok nejde.

„Článek pět není vyhlašován automaticky. Neznamená, že když první voják nepřátelského státu překročí hranici členské země NATO, ihned se spouští kolektivní obrana. Jde o politické rozhodnutí 29 členských států, musí se sejít Severoatlantická rada a o aktivaci článku pět rozhodnout, takže předpokladem je politický konsenzus,“ upozornil generál.

Situaci příliš neulehčuje ani fakt, že 45. prezident USA Donald Trump občas používá ostrá slova vůči vlastním spojencům, kterým tvrdí, že musí hradit své finanční alianční závazky, pokud stojí o to, aby jim Američané pomohli v případě ohrožení. Zpravidla však také podotýká, že NATO je pevnější než kdy dřív.

Nesmíme prý také zapomínat na to, že americká společnost je rozdělená. Dělící linie probíhají i napříč rodinami a lidé se kvůli Trumpovi hádají. V Česku se prý něco podobného děje kvůli prezidentovi Miloši Zemanovi. Když novinářka zmínila ruského prezidenta Vladimira Putina, generál Pavel si oddechl.

„Jsem rád, že jste to řekla vy, protože kdybych zmínil prezidenta Putina já, byl bych hned označen za rusofoba. Už dlouho zastávám názor, že prezident Putin a ruské vedení nejsou zdaleka tak nepředvídatelní, jak jsme je vnímali ještě před pár lety. Putin je v mnoha věcech skutečně konzistentní a v jeho názorech může nezasvěcený posluchač najít mnoho pravdivého. Asi by se mohl ptát, jestli takový Vladimir Putin nakonec není lepší než nějaký slabý západní politik. Pro Rusa je to jednoznačná volba. Je ale zapotřebí znát celý kontext a vidět, co je pod povrchem. On je totiž konzistentní i v tom, co by se nám určitě nelíbilo, například v omezování svobody slova. Ruské obyvatelstvo není nadšeno ani z osekané názorové plurality, protože pokud náhodou má někdo jiný názor než vládnoucí strana a prezident Putin, tak je lepší, aby si ho nechal pro sebe. Neudělá-li to, skončí v lepším případě jako Navalnyj, v horším jako Němcov,“ uvedl Pavel.

Putin podle jeho názoru skvěle pracuje s relativizací hodnot a pokud „praskne“ něco na ruské straně, řídí se heslem zapírat, zapírat a ještě jednou zapírat. Vzhledem k této Putinově taktice by se měl Západ snažit stabilizovat sám sebe a neexportovat demokracii do dalších zemí, protože export demokracie podle Pavla nefunguje.

Aliance podle Pavla čelí dvěma hrozbám. „Oficiálně Aliance definovala dvě hrozby, jimiž jsou Rusko a terorismus. Neoficiálně by se dala přidat řada dalších. V širším kontextu lze možná říct, že jsme sami sobě větším nebezpečím, než jsou naši externí protivníci. Pokud nebudeme schopni se realisticky dívat na svět kolem nás, správně pojmenovat problémy a najít řešení vedoucí k cíli, ale místo toho se schováme za klišé a politickou korektnost, pak si zřejmě způsobíme větší potíže, než by bylo schopno způsobit Rusko nebo extremismus,“ uvedl ještě Pavel.