Kvůli obavám z nejisté budoucnosti Evropy i v souvislosti se zvolením Donalda Trumpa americkým prezidentem zpravodajský server POLITICO požádal čtyři experty, aby poskytli své předpovědi o nové rovnováze sil v Evropě.
První expert, profesor veřejné politiky na Schar School of Policy and Government na George Mason University, Desmond Dinan, předpovídá „návrat Varšavy“. „Vznik Polska jako mocenského centra EU je částečně způsoben zánikem tradičního francouzsko-německého pilíře a rostoucím významem frontových zemí po ruské invazi na Ukrajinu v plném rozsahu,“ uvedl profesor Dinan pro server POLITICO. Jako diplomatickou sílu Polsko posílila změna vlády v roce 2023 a návrat Donalda Tuska do role premiéra.
Za ukázku nově nabité polské diplomatické iniciativy profesor Dinan považuje například zorganizování setkání s hlavními evropskými zeměmi a Spojeným královstvím k podpoře Ukrajiny ministrem zahraničí Radosławem Sikorským. A o týden později se premiér Tusk připojil k summitu vedoucích představitelů seversko-baltské osmičky, jehož výsledkem bylo společné prohlášení o bezpečnostní spolupráci a novém strategickém partnerství se Švédskem.
„Je zřejmé, že polská hvězda, vycházející na východě, rozjasňuje vyhlídky EU v jinak zlověstné době,“ říká profesor. Právě premiér Sikorski je dle jeho slov „mužem pro všechna roční období“. Sikorski, známý svými transatlantickými vztahy, se podle něj bude snažit zmírnit napětí mezi EU a Trumpovou administrativou. „Jako pravý transatlantista udělá vše pro to, aby teploměr ve vztazích s Washingtonem neklesl pod bod mrazu – ať už ve stupních Celsia, nebo Fahrenheita,“ dodává profesor.
Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2024
Historička Eleanor Janegová pak mluví o „nové levici“. Popisuje, jak byl rok 2024 těžký pro levicové voliče. „Jak ve Velké Británii, tak v USA se dříve středolevé strany pustily do vylučování levicových aktivistů a odcizování své tradiční voličské základny,“ říká Janegová. A příkladem zmínila i dění ve Francii, kde prezident Emmanuel Macron jmenoval pravicového premiéra Michela Barniera místo zástupce z levicové koalice, která vyhrála volby.
„Když tedy tradiční strany signalizují naprostý nezájem o levicové zájmy a ochotu zklamat, znechutit a odcizit své voliče, kam se mohou ti, kdo si přejí spravedlivější a rovnější svět, obrátit, aby našli naději a sílu v roce 2025?“ ptá se historička. Naději ovšem spatřuje ve „vzkvétající levicové mediální ekologii“, připomněla Janegová nárůst levicových mediálních zdrojů.
Třetí expert, Mike Duncan, spisovatel a moderátor podcastu o politických dějinách, zdůrazňuje vliv oligarchů ze Silicon Valley na americkou politiku. „Nejvíce budou na volebních výsledcích USA těžit oligarchové ze Silicon Valley, kteří vlastní naše globální komunikační sítě,“ tvrdí podcaster. Duncan varuje, že v důsledku toho bude proti těmto vlivným silám ve Washingtonu pouze minimální odpor. „Jejich základním cílem je rozšiřování osobního bohatství, ale při sledování tohoto cíle budou deformovat globální diskurz tak, aby odrážel jejich vlastní světonázor,“ vysvětluje.
Bude pro Českou republiku rok 2025 lepší, než ten proběhlý?Anketa
Díky Trumpovi očekává podcaster i posílení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Duncan naznačil, že Trump by mohl přikročit k radikálnímu řešení konfliktu v Gaze, které by mohlo vést k etnickým čistkám a anexi tohoto území.
Čtvrtá expertka, Caterina Froiová, docentka politologie na Sciences Po, se zaměřila na vliv institucí na společenské změny v nadcházejícím roce. Centrální roli v politických konfliktech podle ní hrají univerzity. „Studentská hnutí dnes vytvářejí nadnárodní vazby, aby koordinovala sociální boje ve stále autoritářštějších režimech. Mezi jejich cíle patří opatření v oblasti klimatu, reprodukčních práv, občanských práv a lidských práv,“ popisuje Froiová a poukázala na to, jak některá studentská hnutí upozorňují například na porušování lidských práv na území Gazy.
I za to však studentská hnutí čelí odporu. „Krajně pravicové kampaně se systematicky zaměřují na univerzity a snaží se delegitimizovat výzkum, který zpochybňuje nepohodlné historické a současné skutečnosti. Zvláště zranitelné jsou obory, jako je klimatologie, genderová studia, kritická rasová teorie a technologická etika,“ tvrdí politoložka. Za klíčový proto považuje odpor a přežití vědců v těchto oborech, vzhledem k tomu, že tito „vědci a studenti nejen dokumentují zhoršování životního prostředí, ale také vyvíjejí inovativní řešení pro udržitelný rozvoj a přizpůsobení se klimatu“.
Podle Froiové jsou univerzity klíčovými aktéry v globálním boji za sociální spravedlnost a protiváhou demokratické erozi, což je zásadní v době, kdy se autoritářské tendence znovu objevují. „Univerzity již nejsou jen vzdělávacími institucemi, ale klíčovými aktéry globálního boje za sociální spravedlnost, kteří se staví proti stávajícím mocenským strukturám a nabízejí kritické perspektivy, jež zpochybňují dominantní narativy,“ popisuje Froiová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s tvrzením, že znovuzvolení Donalda Trumpa způsobí další nestabilitu v Evropě?
autor: Alena Kratochvílová
