„Přeju všechno nejlepší k narozeninám panu Kalouskovi,“ napsal Štětina v ranních hodinách. „Česká společnost ho bude ještě potřebovat. Je jedním z mála českých politiků, kterého si troufám nazvat státníkem,“ dodal.

„Připojuji se. Asi jediný v současné době,“ souhlasí se Štětinou Radka Kočerová.

Ale našlo se dost takových, kteří měli k prohlášení výhrady. „Jediné, co lze Kalouskovi přát, je 4,9 % a méně. Nic víc, nic míň,“ myslí si Jiří Ježek.

A Bohumil Řeřicha má ještě odvážnější názor: „Jistě, lze přát panu Kalouskovi k jeho narozeninám. Ale určitě ho nelze nazvat státníkem. Jediným státníkem na této planetě je stále Angela Merkel. I když jí je vyčítána příčina migrační krize, bez jejího vlivu by se politicko-patriarchální evropská scéna potácela v chaosu.“ Když se setkal s námitkami o tom, co má Merkelová na svědomí jako např. rozklad EU, chaos v Německu, rebelii ve Francii či touhu po Brexitu v Británii, doplnil ještě: „Nebyla to ona, ale neschopnost národních vlád. Evropský národní egoismus, ale hodně tomu napomáhá Putin, jehož jediným záměrem je zničit Evropu a oslabit USA. Byl to on, kdo svou válkou v Sýrii rozhýbal imigrační vlnu, vědom si, jak moc mu to pomůže rozvrátit Evropu. Pak se samozřejmě musí najít jako vždy viník. Fackovacím panákem se stala A. Merkel, bohužel ne jednotlivé vlády v čele s nesolidární V4.“

A Benjamin Roll má ke Kalouskovi také své výhrady: „Kalousek pozdě pochopil (a asi vlastně stále nepochopil), že jeho jméno topce škodí. Jeho asociální politika a arogantní vystupování prostě nepatří ke ‚státnickému‘ způsobu politiky. Ano, má dobré projevy, když mluví o Babišovi či Okamurovi... Ale není alternativou, protože nenabízí koncepční vizi.

Byl ochotný spolupracovat s komunisty a je podezřele spojen s některými kauzami (byť neprokázaně).“ Ale dodává: „Nicméně každému přeji pokojné Vánoce a i jemu krásné narozeniny.“