V úvodní přednášce na téma Makroekonomický vývoj v České republice a měnová politika České národní banky šéf ČNB uvedl, že v tuzemsku máme poměrně rozumné odbory, které preferují zaměstnanost v kolektivním vyjednávání. To tedy nepřispívá k prohlubování ekonomické situace a je světlou nadějí i do blízké budoucnosti. V nejaktuálnějších číslech je podle guvernéra ČNB vidět určité zlepšení, protože poptávka klesala už od roku 2011. „Více se stáváme logistickým centrem,“ zhodnotil dále host. „Pětaosmdesát procent investic vlastně dovážíme. Když klesá podpora investic, je to varovné znamení, stejně tak jako skutečnost, že export do států Evropské  unie rovněž klesá.“

Po diskutované intervenci ČNB se prý více utrácelo. Zajímavý je rovněž fakt, že průměrné vklady stouply ze 138 tisíc na 190 tisíc korun, což je podle Singera drastický nárůst, který je zvláštním  a zajímavým efektem. Dopady oslabení koruny mají být mírně optimistické - podle ekonomů máme nejnižší lednovou inflaci od roku 1993. „Naše prognóza za letošní únor je docela optimistická, čekáme dvouprocentní nárůst ekonomiky a letošní inflace je druhá nejnižší v dekádách. Příznivé výsledky se ale teprve budou dostavovat.“

Euro a nepříliš informovaný prezident

K euru uvedl Singer mj. následující: „Řekové oddalovali přijetí eura několikrát. V našem případě nevidím nějak rychlé spěchání. Vyjádření pana prezidenta ve Štrasburku k euru neodpovídá realitě. Pravděpodobně mu někdo špatně poradil. Nikdo u nás nečeká na rychlé přijetí eura, je to i politická otázka, na které se mohou nabrat nebo ztratit politické body. Se silnými komentáři tedy nikdo jen tak nevystoupí."

Hovořilo se rovněž o vztahu aura a amerického dolaru, který je citlivý na politické události.

„Rusko generuje hodně peněz, ale ony z něj dost prchají,“ prohlásil Singer na dotaz, jenž směřoval na čínské a ruské peníze, které nás cestou do Evropy mohou minout. „Problémem je, že když v Rusku někdo hodně zbohatne, většinou pak utíká někam pryč, na Západ nebo do Ameriky, aby tam s těmi částkami hospodařil. Únik peněz je tedy pro Rusko v současné době nejvíce problematický.“

V diskusi se dále podnikatelé obšírně věnovali problematice stavebnictví. Jak uvedl v dotazu generální ředitel Lasselsberger Ceramics Roman Blažížek, nové stavby nejsou připraveny - a to bude trvat minimálně hodně měsíců až několik roků. „Nerealizuje se výkup pozemků, v loňském roce jsme měli přijít až o třináct miliard korun, letos dokonce o dvacet. Minulé vlády prostě totálně zaspaly.“

Vlastníci bank ostrouhali

Dalším tématem byly i investiční fondy, pro které je v mnohých případech reálnější rychlý okamžitý zisk než dlouhodobý výhled, a to je opak vidět v investicích.

Krize ve finančním sektoru má však podle guvernéra Miroslava Singera dva vítěze a tím hlavním jsou jednotlivé státy, které intervenovaly u bank. „Rakouská vláda třeba zapůjčila bankovnímu sektoru peníze za osm procent! To je přece velmi dobrý byznys! Naproti tomu druhým vítězem, a to už je horší, jsou manažeři, kteří se vezou na vlně regulací. Celkově ale problematické banky, nebo chcete-li jejich vlastníci dostali za uši, protože teď už to není jeden či dva majitelé, ale více osob a společností, takže zisk se musí dělit na víckrát. A to je pro ně největší rána.“