Takové informace by však šlo využít jen u zvláště závažných zločinů. Bližší k tomu sdělil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) pro deník E15: „Tyto informace bude možné využít, jen pokud půjde o zvlášť závažné zločiny, tedy o úmyslné trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí nejméně deset let.“

S takovýmto postupem ale tvrdě nesouhlasí vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková, jež namítá, že novela odporuje nálezu Ústavního soudu z roku 2008. Policie by dle ní poté mohla vypínat počítačové systémy nebo by byly rozšířeny důvody pro zjišťování a shromažďování citlivých údajů o politické či sexuální orientaci podezřelých osob.

„Předně, hlavním důvodem, proč v předmětné věci označil ÚS použití zpravodajských odposlechů za protiústavní, byla absence příslušné právní úpravy, když generální klauzule podle § 89 odst. 2 trestního řádu podle ÚS nepostačovala k odůvodnitelnosti použití takovýchto odposlechů pro účely trestního řízení. Tento důvod nepoužitelnosti je předmětným legislativním návrhem naopak odstraňován. Nadto zmiňoval Ústavní soud i nutnost vyrovnat podmínky zasahování do soukromí u institutů podle trestního řádu a podle zpravodajských předpisů, aby v případě zpravodajské techniky nedocházelo k nižší garanci ochrany soukromí a nutnost zakázat jakoukoli ingerenci politického orgánu do procesu povolování zpravodajských informací,“ zní část argumentace Ministerstva vnitra z připomínkového řízení.