Nejdříve vystoupil Josef Šlerka, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Ten přinesl některá zajímavá data o tom, kdo konzumuje zpravodajství. Podle průzkumu agentury Median 30 % respondentů vůbec nekonzumuje zpravodajství a vyhýbá se mu. Jde prý zhusta o mladé lidi spokojené se životem. Ti jsou doplněni mladými lidmi s malým vzděláním z vesnic a malých měst, které podle Šlerkových slov „nezajímá vůbec nic“. A dále malá skupina těch, kdo nevěří vůbec žádnému zpravodajství. Konstatoval tedy, že mezi publikem zpravodajských webů chybí mladá generace. „Tý je to jedno,“ dodal.

Pak rozdělil zbytek dále. Z 20 % prý jde o spokojené lidi, kteří kladou důraz na rodinu a jsou spokojeni s politikou. Ti nekoukají na veřejnoprávní média, ale na zpravodajství televizí Nova a Prima. Naopak dalších 20 % tvoří střední vzdělaná třída, která nadprůměrně často konzumuje veřejnoprávní vysílání. A veřejnoprávní vysílání taktéž hutně konzumují důchodkyně, které mají dostatek volného času. Šlerka uvedl, že tyto skupiny se často liší v názoru na členství v NATO nebo v EU.

Přidal další průzkum, tentokrát důvěryhodnosti, kde na chvostu skončily deníky Extra a Blesk. Z toho prý vyplývá, že Češi vnímají bulvár jako dezinformace. A přidal i další díl grafu, kde byla zobrazena důvěra médiím, odborům a církvím, což komentoval takto: „Češi obecně nevěří ničemu. Nejsme rozdělená společnost, jsme společnost, která ničemu nevěří.“ A dodal: „Češi věří armádě, policii a bankám, což je podle mě horší zpráva než tohleto.“

Mediální scéna je podle něj pestrá, je zde silný mediální mainstream i úspěšný bulvár, analyticko-investigativní projekty, nový fenomén názorových deníků jako řeba Deník Referendum, Forum24 nebo Echo24. A také spousta médií jen pro peníze, kterým pomáhá Seznam.

Uvedl citát, podle kterého je novinařina zprostředkování informací k rozhodování. Ale dodal, že klasická ověřovaná novinařina, na kterou jsme zvyklí, je nejdražší, takže si ji mohou dovolit jen silně finančně podporovaná média.

A pak uvedl jiný názor o tzv. zprostředkovávací novinařině, která se definuje tak, že chce divákům zprostředkovat názory. Prohlásil, že toto je zbabělá novinařina, ale je levná. „Na jednom pólu téhleté novinařiny můžete najít ČT24 a vlastně veškeré 24 x 7 kanály. Kanály, které vzhledem ke značnému objemu informací, které produkují, tedy už rezignují na míru ověřování a nahrazují to důvěrou ve specifický druh expertů. To znamená, že to ověřování řeší tím, že přizvou další experty. Protipólem jsou některé části Parlamentních listů, kde je to postavené na velmi podobné myšlence. My vlastně nic neříkáme, my neneseme odpovědnost, my přizveme experty, oni nám to řeknou,“ popsal tento žurnalistický postup. Označil tento typ novinařiny za nebezpečný, protože se podle něj zamění vyváženost za dávání prostoru „náckovi“, a prý neexistuje žádná povinnost dávat prostor vyváženě, aby si kdo chce mohl říkat cokoliv.

Poznamenal, že v Čechách neexistuje kultivovaná mediální kritika, nemá žádnou platformu. A když chce někdo kritizovat veřejnoprávní média, tak se strhne kolotoč osočení, že podporuje Babiše a podobně. Ale kritika je podle něj základní věc pro fungování médií. A na závěr dodal, že jedno z nejméně viděných, ale nejvíce sledovaných médií veřejné služby je ČTK, jejíž články ostatní média zhusta přetiskují a která srovnává podmínky.