Dokumentarista Petr Jančárek dostal možnost sledovat prvního českého prezidenta Václava Havla v posledních dvou půl letech jeho života. Protože tak činil s kamerou v ruce, zrodil se film o Havlově závěru života. Jeho příběh se definitivně uzavřel 18. prosince 2011. Jančárek v rozhovoru pro DVTV zavzpomínal, jaký byl Václav Havel na sklonku své pozemské existence.

Dokument Petra Jančárka se jmenuje „Tady Havel, slyšíte mě“ a z filmu je patrné, že duševní síly prvního českého prezidenta neopouštěly, ale fyzických sil se mu nedostávalo, s čímž měl osobně velký problém.

„Bylo mu nepříjemné, když musel ukázat, že už mu není dobře. On by rád býval byl ten silný velký muž,“ prozradil dokumentarista, který prý respektoval momenty, kdy si potřeboval opravdu hodně odpočinout a v těch chvílích prezidenta nenatáčel. Na druhé straně chtěl popsat Václava Havla jako člověka z masa a kostí, nikoli jako ikonu. „Je to naše největší odpovědnost, abychom ukázali Václava Havla v jeho reálné podobě, což znamená, že ho rozhodně nechceme stavět na žádný mramorový pomník jako naprosto dokonalou osobu. Ale ten film nebude o nějakých jeho osobních vztazích a tak dále. Já chci popsat Václava Havla jako člověka, který byl významný pro naši i světovou společnost. Víc mě zajímá, co dokázal, než s kým chodil.

Moderátorka Ema Smetana se poté dokumentaristy zeptala, zda byl Havel velkým státníkem i doma. „Byl tím velkým státníkem i doma, když třeba právě luxoval?“ položila dotaz.