„ČR má ve srovnání s EU podprůměrné kapacity pobytových služeb na počet lidí nad 65 let. Ve srovnání s původními zeměmi EU je tam výrazný propad. Skandinávské země vykazují dvojnásobnou až trojnásobnou kapacitu,“ uvedl Horecký. Podotkl, že míst v zařízeních v Česku sice mírně přibývá, počet potřebných se ale zvedá rychleji.

Příspěvek na péči pobírá nyní asi 355.000 lidí. Podle propočtů by jich v polovině století mohlo být až 734.000. Lidé nad 65 let tvoří zhruba pětinu obyvatel, za pár desetiletí by to měla být téměř třetina. Přibývat bude hlavně mužů a žen ve velmi vysokém věku.

Na tisícovku osmdesátníků a starších lidí připadá v Česku zhruba 83 míst v domovech pro seniory. Pokud by se podle analýzy kapacita nezvedla, v polovině století by to bylo už jen 33 míst na tisícovku lidí nad 80 let. V domovech se zvláštním režimem pro pacienty s demencí by z nynějších 36 míst zbylo na tisícovku osmdesátiletých a starších 14 míst. Pečovatelská služba je nyní pro 31 z tisícovky lidí nad 65 let, za pár desetiletí by byla pro 20.

Aby se zachovala současná úroveň služeb, musel by se v domovech pro seniory zvednout do roku 2050 počet lůžek z 35.600 na 89.150. Většina by jich musela přibýt do roku 2035, zjistila analýza. V domovech se zvláštním režimem by místo 15.400 lůžek muselo být přes 38.500 lůžek. Pečovatelskou službu by mělo dostávat téměř 99.000 lidí místo nynějších asi 63.700, a to už do roku 2025.