Pokaždé, když slyším pana premiéra Fialu, vybaví se mi Cicerovo „Quo usque tandem abutere, Catilina, patientia nostra?, čili Jak dlouho ještě budeš zneužívat, Catilino, naši trpělivost?“ Zatímco o Catilinovi se všeobecně vědělo, že připravuje spiknutí, náš současný premiér bohorovně předsedá unijnímu ožebračování občanů a rozvracení ekonomiky. Jak dlouho ještě bude pan Fiala, respektive jeho vláda, zneužívat naši trpělivost, se snaží uhodnout politici, komentáři a samozřejmě naštvaní občané, kteří vesměs upřednostňují mír a prosperitu před válkou a bídou.

Není pravděpodobné, že vláda nahlédne svou neschopnost, omluví se občanům, že si ukousla příliš velké sousto, a dobrovolně podá demisi, aby problémy mohli řešit odborníci. Politikům chybí soudnost a sebereflexe a z funkcí jim plynou četné materiální výhody, kvůli kterým politiku dělají. Pan Fiala a jeho koaliční partneři se obrní trpělivostí a svých židlí se budou držet zuby nehty.

Změna politické garnitury v rámci systému, tedy ve volbách, vede pravidelně pouze k tomu, že naši trpělivost zneužívá někdo jiný. Přesto je možné, že má pravdu sociolog Hampl, že ke změně vede pouze tvrdá, vytrvalá, drobná práce a že může trvat i pět let, než se ve společnosti zformuje silná většina, která se z otroctví probije na svobodu.

Pak zde máme možnost, že vládní zneužívání trpělivosti občanů vyvolá masové protesty, tedy revoluci, a vláda skončí nedobrovolně. U pokusů o revoluci ovšem úspěch závisí na mnoha faktorech. Revoluce vyžaduje charismatické revolucionáře, revoluční ideu, musí po ní být silná společenská poptávka, neboť revoluce je krokem do nejistoty, řešením krajním, posledním, zoufalým.

O úspěchu revoluce rozhoduje načasování. V emociálně vyhrocené atmosféře musí přijít poslední kapka, kterou pohár trpělivosti přeteče. Při špatném načasování vláda nespokojené demonstranty dobývající se do sídla vlády či do parlamentu nechá rozehnat policií, pochytá revolucionáře a vyhlásí stanné právo. Otázka tedy zní, zda je na dohled příhodný moment pro lidovou vzpouru proti vládě, respektive proti režimu.