Podle Veselého se proti neutralizaci napětí mezi velmocemi a Íránem stavějí především konzervativní kruhy ve Spojených státech, Izraeli i v samotném Íránu. Jejich nebezpečné konfrontační postoje jsou alespoň prozatím neutralizovány.

Veselý upozorňuje, že posádka dvou amerických vojenských plavidel, jimž ve výsostných íránských vodách pravděpodobně došlo palivo, by zřejmě – nebýt podpisu zmíněné dohody – nebyla íránskou stranou propuštěna do 24 hodin, ale naopak by mohla v zajetí zůstat mnohem déle. Američtí námořníci byli totiž na svobodu propuštěni nejspíš na příkaz íránského nejvyššího duchovního vůdce Alí Chameneího, který si byl mimo jiné dobře vědom toho, že by byl ohrožen převod desítek miliard zmražených dolarů patřících Íráncům.

• Celý text je ZDE

Dalším pozitivním aspektem dohody je výměna vězňů, kdy byli z íránských věznic propuštěni čtyři Američané s íránskými kořeny včetně novináře Jasona Rezaiana z listu Washington Post, a sedm íránských občanů z amerických vězeňských zařízení.

Jedním z pilířů zmíněné dohody je též výrazná eliminace možnosti, že by se další stát zmocnil atomové zbraně. Tuto tezi se snaží zvrátit ultrakonzervativní komentátoři ve Spojených státech i mnozí republikáni tím, že Teherán na oplátku získá „odmrazené“ peníze ve výši 100 miliard dolarů a tyto finance použije na posílení teroristických aktivit nejen na Blízkém východě. „Tito sveřepí kritikové by však v první řadě měli peskovat Obamův kabinet kvůli tomu, že poskytuje vojenskou pomoc mnohem represivnějším režimům kupříkladu v Saúdské Arábii a Egyptě. Pokud se Saúdská Arábie s použitím americké munice podílí na destrukci chudého Jemenu, nemohou jí represivní aktivity íránské vlády vůbec konkurovat. Nikde rovněž nestojí psáno, že Teherán použije svoje (sic!) peníze na posilování a šíření terorismu, neboť by se brzy opět ocitl v Západem iniciované klatbě,“ oponuje Veselý názorům konzervativních amerických komentátorů.

Írán je stabilizovaná země uprostřed chaosu

Veselý dodává, že si sám při své listopadové návštěvě Íránu uvědomil, že tato země je skutečně stabilizována uprostřed chaosu, který drtí téměř celý region. „Kdyby – nedej bože – zvítězila politika konfrontace nad diplomacií, stal by se Írán s velkou pravděpodobností dalším zhrouceným státem této sužované oblasti,“ myslí si.

A poukazuje na to, že za rok bude v Oválné pracovně úřadovat nový americký prezident, či spíše, jak se domnívá, prezidentka. „Současný diplomatický kurz tak může být notně nahlodán a radikální elementy na všech zúčastněných stranách by časem mohly získat navrch, na čemž by tratili zejména obyčejní Íránci,“ varuje Veselý závěrem.