Slovo „taxonomie“ původně znamenalo klasifikaci informací či dat. Třeba v biologii se používá „taxonomie organismů“.

V žargonu Evropské unie ale toto slovo obnáší „klasifikaci udržitelných aktivit“. Tedy hodnocení jednotlivých lidských činností z hlediska dopadu na životní prostředí. „Zařazení do taxonomie“ znamená, že daná technologie byla shledána udržitelnou.

Vše je výsledkem závazků EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a už do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Hlavním cílem taxonomie udržitelných aktivit je signál pro investory. Dotýká se finančních trhů i podniků, z nichž některé již nyní mají povinnost nefinančního reportování. „Cílem taxonomie EU je nasměrovat soukromé investice do činností, které jsou nezbytné k dosažení klimatické neutrality,“ píše se na oficiálních stránkách. A taky je vodítkem pro státy, jak upravit legislativu.

Pokud některá technologie nebude „zařazena do taxonomie“, bude to pro ni znamenat velmi negativní nálepku a zdvižený prst pro všechny, kdo by do ní chtěli investovat.

Zatímco například u obnovitelných zdrojů je zařazení do udržitelné taxonomie nepochybné, naopak třeba uhlí nebo ropa jsou v pozici zcela beznadějné. Existují však dvě technologie, které jsou „na hraně“ – jednou je plyn a druhou jaderná energetika.

O ní se spory vedou dlouhodobě. Pro některé ekologické aktivisty je červeným hadrem, v řadě zemí právě protesty proti jaderným elektrárnám stály u zrodu zelených hnutí. Pro země, které nemají přírodní podmínky pro masivní nasazení obnovitelných zdrojů, jako je třeba Česká republika, je ale jaderná energetika alespoň dočasně téměř jediným řešením, jak si zajistit energetickou soběstačnost.

Ta se stala velmi vzývaným heslem zejména po ruské invazi na Ukrajinu a zjištění míry závislosti některých zemí EU na ruském plynu. Německo považovalo plyn za přechodnou surovinu do světa obnovitelných zdrojů (dokonce pro to v němčině vzniklo nové slovo „gas brückentechnologie“), ovšem nyní se pro příští zimu s nemalou pravděpodobností rýsuje černá vize zavřených kohoutků, a v debatách se proto stále častěji hovoří o „energetické bezpečnosti“. Ta se týká jak topení, tak elektrického proudu.

Čeští politici vyjadřovali naději, že za těchto podmínek nebude EU riskovat a jadernou energetiku, která je stabilní, výkonná a za normálních okolností bezpečná, do taxonomie zařadí.

„Zatímco Andrej Babiš odsouhlasil Green Deal bez jakýchkoliv připomínek, nyní se povedlo vyjednat velký posun od původního návrhu. Za to patří můj dík všem diplomatům, politikům a úředníkům, kteří se na jednáních podíleli a odvedli velký kus práce. Je to důkaz, že pokud vhodně zvolíme vyjednávací taktiku a máme jasno v tom, co chceme, může být náš hlas v Evropě konečně slyšet,“ psal premiér Petr Fiala na začátku února, když zařazení jádra do „taxonomie“ doporučila Evropská komise.

Nyní ale návrh přišel do parlamentu a nadšení rychle ochladlo. V úterý návrh projednávaly dva klíčové výbory – hospodářský a pro životní prostředí – a ty zařazení jádra mezi ekologické zdroje odmítly.

Pro usnesení, zamítající taxonomii pro jádro, hlasovalo 76 poslanců z obou výborů, proti 62. Hlasování nadšeně přivítal francouzský zelený europoslanec David Cormand: „Velké vítězství pro životní prostředí.“

Právě Zelení se měli snažit své kolegy poslance přesvědčit, že podpora plynu a jádra je pro životní prostředí škodlivá a sníží vyhlídky na splnění obou klimatických cílů EU. V podobném duchu měli přesvědčovat i poslanci ze socialistické frakce.

Nyní se jejich aktivita přesune na další poslance, kteří budou o zařazení do taxonomie rozhodovat na plénu za tři týdny.

Kudla do zad

ParlamentníListy.cz oslovily české europoslance s dotazem na jejich hlasování a prosbou o vysvětlení, co se to vlastně v úterý odehrálo. Zařazení jádra do taxonomie totiž předtím skutečně podpořila i Evropská komise.

Alexandr Vondra, který se hlasování jako člen výboru pro životní prostředí přímo účastnil, k němu napsal: „Pevně doufám, že Evropský parlament jako celek nebude následovat nešťastné hlasování zelených radikálů ve výboru.“ Dodejme, že bizarní zážitky se zelenými radikály ve výboru pro životní prostředí jsou poměrně častou náplní Vondrova facebooku.

Podle Vondry je jaderná energie naopak jediným způsobem, jak EU může splnit své ambiciózní klimatické cíle. Stejně tak budou na přechodnou dobu třeba i plynové elektrárny.

„V naší situaci musíme respektovat realitu. Klimatická neutralita a energetická bezpečnost jsou v hustě osídlené EU pouze s obnovitelnými zdroji nereálné. Snaha odradit od investic do jaderné energetiky nám způsobí celou řadu dalších problémů,“ varuje bývalý český ministr.