Jak fungovaly americké tajné služby v Československu? Historik odpovídá

04.03.2014 10:50 | Zprávy

Nová kniha Igora Lukeše je čtivým a podrobně dokumentovaným vylíčením aktivit – ale také pasivity – americké ambasády i Vojenské mise a CIA v Praze v letech 1945–1948.

Jak fungovaly americké tajné služby v Československu? Historik odpovídá
Foto: 123RF.com
Popisek: Americký Kongres

Ústředním bodem jeho práce je pokus o odpověď na klíčovou otázku: Proč Američané v poválečném Československu, které považovali za testovací případ svých vztahů k Stalinovu SSSR, tak neuspěli.

Bylo to především jejich selhání, či selhání poválečné československé společnosti, poznamenané traumatem Mnichova a paralyzované zažitým strachem z šesti let nacistické okupace? Proč československá veřejnost s převážně pozitivním vztahem k USA a často až nekritickým obdivem k „americkému způsobu života“ tak snadno a rychle podlehla stalinizaci? A nakolik k tomu přispěly omyly a chyby americké politiky a jejích reprezentantů v poválečné Praze? To je hlavní okruh otázek, na něž Igor Lukeš ve své práci hledá odpovědi.

V prvních kapitolách se vrací do roku 1938 a do let druhé světové války a zkoumá mnichovské trauma československé společnosti a prezidenta Beneše, dopady československo-sovětské smlouvy z prosince 1943 a Košického vládního programu z dubna 1945. Zdůrazňuje také důsledky amerického rozhodnutí přenechat osvobození Prahy Sovětům v květnu roku 1945.

Co bylo pro americkou politiku spíše vojensko-technickým problémem, utvrdilo převážnou část poválečné československé společnosti ve falešném přesvědčení, že „jako nás v Mnichově prodali Němcům, v Jaltě nás nechali Rusům“. Vyvrátit tuto mylnou představu se Američanům v Praze v letech 1945–1948 nepodařilo; ta ostatně přežívá v nezanedbatelné části české společnosti dodnes.

Autor detailně a barvitě líčí diplomatické i zpravodajské aktivity Američanů v poválečném Československu, a zaujímá k nim kritický postoj, zejména k jejich často neuvěřitelnému amatérismu. Nejpropracovaněji jej prokázal na osobě amerického velvyslance Laurence Steinhardta, na jedné straně brilantního politického analytika, na straně druhé člověka, který zanedbával své povinnosti a preferoval soukromé zájmy. Vynikající a v české historiografii jedinečné jsou Lukešovy portréty dalších amerických představitelů v poválečném Československu, ať již jde o Charlese Kateka, Kurta Tauba, Waltera Birge, Spencera Taggarta či o jejich československé spolupracovníky.

Igor Lukeš (1950) je profesorem historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě a zaměřuje se na dějiny a politiku střední a východní Evropy 20. století. Jeho práce Czechoslovakia Between Stalin and Hitler. The Diplomacy of Edvard Benes in the 1930s (1996) vyšla roku 1999 česky v nakladatelství PROSTOR pod názvem Československo mezi Stalinem a Hitlerem. Benešova cesta k Mnichovu; ve Spojených státech kniha získala cenu „Boston Authors Club“ a „Kahn Award“.

Lukeš je též autorem knihy Rudolf Slansky. His Trials and Trial (2006) a spoluautorem publikací The Munich Conference, 1938. Prelude to World War II (1999), Inside the Apparat. Perspectives on the Soviet Union (1990) a Gorbachev’s USSR. A System in Crisis (1990). V roce 2012 obdržel ocenění CIA za „vynikající přínos literatuře o zpravodajství“.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: tan



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Herec Trojan v Bratislavě nadával na Fica. Kavárna a Miroslava Němcová se rozplývají blahem

10:15 Herec Trojan v Bratislavě nadával na Fica. Kavárna a Miroslava Němcová se rozplývají blahem

Herec Ivan Trojan vystoupil 10. ledna 2025 na demonstraci „Slovensko je Evropa“, jež se konala na ná…