Jak napravit zahraniční politiku po Lipavském. Hovoří Jan Zahradil, nová posila Motoristů

„Jana Zahradila si nesmírně vážím. Odvedl vynikající práci v obraně národních zájmů České republiky na evropské úrovni. Jako dlouholetý europoslanec vždy hájil suverenitu členských států proti byrokratickému centralismu Bruselu a důsledně se stavěl proti snahám o federalizaci EU. Byl klíčovým hlasem pro reformu Unie směrem k flexibilnější spolupráci národních států a jako předseda Strany evropských konzervativců a reformistů pomohl vytvořit silnou alternativu k levicově-liberálnímu mainstreamu. I přes tvrdé politické souboje zůstal vždy věrný svým principům a dokázal, že realistický konzervatismus má v Evropě své pevné místo,“ vyznal se předseda Motoristů sobě Petr Macinka.

V sobotu byl Jan Zahradil představen jako nový expert Motoristů sobě pro oblast zahraniční politiky.

Někdejší první místopředseda ODS a dlouholetý europoslanec ukončuje své členství ve straně, ke které patřil od jejího vzniku v roce 1991. Na přelomu tisíciletí byl považován za jednoho z potenciálních nástupců Václava Klause, v roce 2002 se stal prvním místopředsedou. O dva roky později vedl stranu ve volbách do Evropského parlamentu, kde se stal jedním z tvůrců frakce Reformistů, které také dlouhé roky předsedal. V loňském roce se rozhodl už europarlamentní mandát neobhajovat.

V posledních letech patřil v ODS k nejhlasitějším kritikům Fialova vedení, které podle něj zcela opustilo vize, na kterých strana v devadesátých letech coby lídr české transformace vznikala. Před několika dny informoval, že v letošním roce už nezaplatí členský příspěvek, čímž jeho členství formálně zanikne ke konci března. Uvedl, že v ODS nevidí příliš šancí na změnu, a to ani v případě, že by z jejího vedení odešel Petr Fiala.

Zahradilova spolupráce s Motoristy není tak úplně překvapivá, k jejich aktivitám se vyjadřoval pozitivně už od doby, kdy Petr Macinka stranu zaregistroval a v prosinci vystupoval (byť na dálku) na jejich kongresu.

Hovořil tehdy hlavně o tom, že současná vládní koalice spojila svůj osud s Bidenovou administrativou a její politikou, a zcela jí uniklo, že se mezitím v USA zrodily zcela nové myšlenkové proudy a think tanky, které si uvědomují, že unipolární Pax Americana z konce dvacátého století definitivně skončil.

Na fakt, že současný svět je multipolární a západní spojenectví je v něm jen jedním z pólů, Jan Zahradil poukazuje dlouhodobě. Ačkoliv dlouho působil v Evropském parlamentu, zdůrazňuje rovněž význam Asie a nabádá k vytvoření kontaktů v tomto regionu, který ukazuje v posledních letech mimořádnou dynamiku. Naposledy tuto sobotu doporučoval čtenářům svého Facebooku k četbě článek singapurského diplomata.

Pokud jde o formát jeho spolupráce s Motoristy, chce ji podle svých slov držet na expertní úrovni. „Ve volbách do Poslanecké sněmovny se sice sám o mandát ucházet nebudu, Motoristům ale rád pomohu se zahraničně-politickou profilací a kontakty,“ uvádí.

Motoristy vnímá jako nadějnou politickou formaci se značným potenciálem. „Může se stát krystalizačním jádrem české podoby soudobého národního konzervatismu,“ věří.

Motoristé a pravice budoucnosti

Pro ParlamentníListy.cz uvedl, že základem zahraniční politiky Motoristů by měla být jejich účast na evropském projektu Patrioti. „Díky tomu už dnes mají důležité kontakty do USA, na Trumpovo křídlo, které dnes ovládá Republikánskou stranu a reálně utváří americkou zahraniční politiku,“ vysvětluje.

Dosavadní transatlantická vazba, kterou jsme sledovali minulých 35 let, podle Zahradila prochází zásadní proměnou a jasně se ukazuje, že lidé jako Michael Žantovský, Petr Kolář, Jiří Pehe, novinář Tomáš Klvaňa, ale také na současnou vládu napojení Alexandr Vondra nebo Tomáš Pojar, zkrátka nejsou schopni tuto proměnu reflektovat.

Není to ale jen problém českých elit, ale i těch unijních. „Podívejte se na dnešní Evropskou unii, která v měnícím se světě stojí jako nahý v trní,“ poznamenává Jan Zahradil.

„Motoristé by se toho měli ujmout, protože podle mě je to pravice budoucnosti,“ vysvětluje. Ta bude mít jen málo společného s anglosaskou pravicí osmdesátých a devadesátých let, formovanou v době Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové.

„To byla éra, kdy pravice stála za globalizací a šířením západních vizí. Dnes se více obrací do sebe, se zbytkem světa se chce dohodnout, utvářet rovnováhu sil,“ rozebírá Jan Zahradil zásadní proměnu principů.

Domnívá se, že třeba Viktor Orbán, i když mu u nás nasazují psí hlavu, tuto proměnu chápe a dokázal se jí přizpůsobit. Což bohužel neplatí pro současný český establishment, ale ani pro ten evropský. „Byl bych rád, kdyby tady v Česku vznikla síla, která to bude říkat natvrdo,“ věří.

Motoristé by takovou silou měli být. Mají k tomu podle Zahradila lepší předpoklady, než hnutí ANO, které s nimi sice sdílí evropskou frakci Patriotů, ale přece jen jako „catch all party“, pracující více s vyvažováním různých zájmů, musí být opatrnější.

Lipavský a ideologie

Proměna české zahraniční politiky bude podle Jana Zahradila muset začít od ministerstva zahraničí. „Samozřejmě, že v Černínu je dnes spousta lidí, co tam přišla s Lipavským, ale dá se předpokládat, že ti s ním také zase odejdou,“ myslí si.

Na ministerstvu podle něj jsou realisticky uvažující lidé. „Jen dnes nemají politické zadání a politické krytí, takže to není úplně beznadějné,“ věří.

Součástí nové zahraniční politiky podle Jana Zahradila bude muset být i revize finančních toků do nejrůznějších nevládních organizací, které jsou dnes na výplatní pásce ministerstva. „Ty organizace forsírují určitou agendu a vytvářejí poptávku po nějaké politice, které pak zpětně ministerstvo vychází vstříc,“ vysvětluje princip sebenaplňování, který musí skončit.

Především ale bude třeba zahraniční politiku zbavit ideologie. „Roky se mluví o ekonomické diplomacii, ale i do té ekonomické diplomacie začala pronikat ideologie. Za tohoto ministra obzvlášť,“ podotýká.

Zahraniční politika by podle Zahradila měla být realistická a vycházet z toho, kde Česká republika leží. „Nehledejme štěstí někde v Latinské Americe nebo v Africe, tam mají své zájmy USA a nebo někdejší koloniální mocnosti. My jsme na eurasijském kontinentu, tak se obraťme do Asie. Ať jižní, nebo střední. To samozřejmě bude obnášet i nezbytnou nápravu vztahů s Čínou, které jsou nejhorší za samostatnou historii České republiky,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jan Zahradil.

Především bychom si ale měli vzpomenout na úplně základní pravidlo zahraniční politiky, že nejdůležitější jsou dobré vztahy s bezprostředními sousedy. „A my je dnes místo toho mistrujeme. Pomlouváme Maďarsko, zemi, která s námi sdílí náš region. To je nestátnické,“ vysvětluje.

Dnešní vláda se opírá především o současné vedení EU. Ale i unie se podle Zahradila proměňuje. Třeba Emmanuelu Macronovi zbývají poslední dva roky funkce.

Mění se Evropa, mění se svět. A se zahraniční politikou z devadesátých let už si podle Jana Zahradila zkrátka nevystačíme.