První kolo prezidentských voleb se v Rumunsku konalo 26. listopadu, z něj do druhého kola postoupil pravicový politik Calin Georgescu, který získal přibližně 23 % hlasů, a Elena Lasconiová ze ziskem 19 % hlasů. Jen těsně Lasconiová, která je zastánkyní západního směřování Rumunska, ale zároveň kritičkou současné vlády, porazila favorita voleb Marcel Ciolacu, stávajícího premiéra, sociálního demokrata.

Ústavní soud Rumunska 28. listopadu na návrh dvou minoritních kandidátů nechal výsledky z prvního kola přepočítat. O pár dní později, 2. prosince Ústavní soud Rumunska výsledky prvního kola prezidentských voleb potvrdil, s konečnou platností a bez možnosti odvolání. Překvapivě však 6. prosince Ústavní soud Rumunska své rozhodnutí z 2. 12. 2024 zrušil a prezidentské volby anuloval, budou se tedy muset konat úplně od začátku.

Rozhodnutí  soudu přišlo jen pár hodin poté, co Spojené státy vyjádřily obavy z možného zahraničního vměšování do rumunských prezidentských voleb poté, co byly odtajněny dokumenty, podle nichž byla země během tří po sobě jdoucích hlasování terčem „agresivních hybridních ruských útoků“. Že se proruský ultranacionalista Calin Georgescu, který se předtím pohyboval v jednociferných číslech, v prvním kole prezidentských voleb probojoval k vítězství, vyvolalo v členské zemi Evropské unie a NATO velké překvapení.

Zatímco většina mainstreamových médií ke kauze zrušení prezidentských voleb raději mlčí, ekonom Šik si všímá, že Týdeník Respekt ve svém článku to prohlašuje zprostředkovaně v rozhovoru s expertem z amerického think tanku za „vítězství“. S rumunským analytikem Rufinem Zamfirem v něm uvádí, že „první kolo prezidentských voleb letos jasně ukázalo, v jakém stavu naše demokracie je. A v současnosti na tom není vůbec dobře. Nemyslím si, že bychom sklouzávali do autokracie nebo do neliberální demokracie, kterou prosazuje Viktor Orbán v Maďarsku. Tam nesměřujeme. Nějakým způsobem jsme se za pět minut dvanáct probrali. Je ale jasné, že demokracie v naší zemi zažívá úpadek,“ popsal současný stav demokracie v Rumunsku.

„Podívejme se na situaci kolem kandidatury Călina Georgescua. Hrozba, že by se tento krajně pravicový kandidát mohl stát prezidentem, nebyla pro zpravodajské služby rozhodně neznámá. Samozřejmě nemám přímé důkazy, ale jsem přesvědčen, že tyto instituce měly všechny potřebné informace, aby o vzestupu Georgescua včas věděly včetně toho, jakou hrozbu představuje. Jsem si naprosto jistý, že tyto služby informovaly příslušné činitele v zemi. Domnívám se ale, že tyto informace naše politické elity ignorovaly. V takových případech je však třeba reagovat okamžitě a důrazně.“

Zamfir o zrušení prvního kola prezidentských voleb hovoří jako o „historickém vítězství“.

Pro objektivní pohled do Rumunska si podle Šika není možné k rozhovoru zvát experta z think tanku Carnegie Endowment for International Peace, kde byl až do roku 2021 šéfem bývalý šéf CIA a který financuje Open Society Foundations. „Georgescu mi nemusí být osobně sympatický, nemusím s ním ve všem souhlasit a to ani nesouhlasím, ale zrušení voleb vítězstvím opravdu není, spíše smutným potvrzením toho, že Rumunsko je opravdu vadná demokracie. Přesto se nyní zdá, že tento brutální zásah do demokratických pravidel nyní bude využit v celé Evropě k zákazu TikToku a přísnějšího uplatnění DSA i vůči Twitteru/X,“ dodává ekonom.

Hlavním tvrzením zprávy tajných služeb představené současným prezidentem, na základě které byly rumunské volby zrušeny, bylo, že 25 tisíc účtů na TikToku bylo tajně financovaných státním aktérem a zajistilo vítězství „extrémně pravicového“ kandidáta v prvním kole.

Rumunský premiér Ciolacu následně uvedl, že vyšetřování musí dodat solidní dokumentaci, protože na tomto vyšetřování závisí důvěra veřejnosti ve státní instituce. „V překladu to lze pochopit tak, že žádné důkazy tajné služby pro zákaz předem neměly a vše je založeno pouze na tezích a domněnkách,“ dodává Pavel Šik.