Prezident Zeman v reakci na krizi v Aghánistánu navrhuje reformu Severoatlantické aliance. I podle Jindráka je v určitých aspektech změna potřeba: „Protože situace v Afghánistánu nám ukázala, že skutečně některé mechanismy nefungují tak, jak by fungovat měly. Například z hlediska odhadu situace, která v zemi mohla nastat,“ dal diplomat za pravdu prezidentovým slovům.
K vyjádření hlavy státu o tom, že „Aliance nemá být servisní organizací USA“, pak poznamenal: „Je potřeba si říct, jak se Amerika podílí finančně i svými kapacitami na činnosti NATO. Je potřeba si přiznat, že my bychom bez Ameriky nebyli schopni větších kolektivních akcí,“ řekl s tím, že tak jako tak je NATO demokratická organizace, kde členské státy mají stejná práva.
„Považuji odchod z Afghánistánu zejména za selhání mezinárodního společenství, protože špatně odhadlo vývoj situace. To je nezpochybnitelný fakt a z toho důvodu je to jedno, zda je to administrativa Donalda Trumpa nebo Joea Bidena,“ pokračoval Jindrák.
Moderátorkou Barborovou Kroužkovou byl rovněž vyzván k objasnění Zemanových slov z rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, a sice že „NATO vyvolává pochybnosti o oprávněnosti své existence“. „Myslím, že to bylo trochu interpretováno jinak, než to pan prezident myslel. Rozhodně nejde o to, že bychom měli z NATO odcházet či že je to zbytečná organizace. Spíš byl prostě zklamán z toho, jak probíhala ta afghánská operace,“ upřesnil Jindrák, ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky.
K tématu se vyjadřoval také premiér Andrej Babiš, jeho pohled byl však opačný – EU a NATO jsou podle něj pro Česko garancí bezpečnosti. Jindrák vyloučil, že by mezi premiérem a prezidentem docházelo k prohlubování propastí ohledně bezpečnosti a jejího zajištění pro naši zemi. „Vím, že to není pravda. Slyšel jsem, že je to zahájení kampaně Miloše Zemana na vystoupení z NATO, to není pravda. Nesmíme zapomenout, že to byl Miloš Zeman, který jako předseda vlády tuto zemi do NATO dovedl a dával na obranný rozpočet 2,6 procenta,“ připomněl a odmítl, že by se Zeman chtěl ubírat mimo struktury Aliance.
„A je to Miloš Zeman, kdo říkal, že jen píp... nemění své názory,“ namítla s úsměvem Kroužková. „Ne, to v tomto případě si nedokážu představit, že by tento názor změnil, protože je to o celém našem směřování po roce 1989. Zrovna Miloš Zeman není člověk, který by chtěl tuto zemi před rok 1989 vrátit. Nemyslím, že by měnil názory tak často, byť jste poznamenala, co jste poznamenala,“ ujišťoval Jindrák, že prezident nezpochybňuje, že nedílnou součástí české zahraniční politiky je členství v Severoatlantické alianci.
Přikláněl by se Jindrák k tomu, aby se více peněz investovalo do národní obrany, nebo pro NATO? „Kolektivní bezpečnost je pro polistopadový vývoj naší země zcela klíčová i po hodnotové stránce. Když se investuje do NATO, investuje se zároveň i do národní obrany. Česko by nebylo schopné provádět nějakou vlastní obrannou politiku, naštěstí jsme obklopeni přátelskými státy,“ podotkl, že nebude do budoucna třeba chránit integritu vlastní země.
Co se týká jednání s Tálibánem, kterému chtějí dát některé státy prostor, označil Zeman jako jednání s Hitlerem. Bude tedy podle Jindráka Zeman kritizovat Rusko a Čínu, pokud rozhovory s Tálibánem povedou? „To nedokážu říct. Tyto věty, které pan Zeman říká, říkal už před dvaceti lety, ani zde nezměnil svůj názor. S Tálibánem opravdu možné vyjednávat není. Mám pocit, že čím více se to bude vzdalovat od data odchodu spojeneckých vojsk z Afghánistánu, tím se Tálibán začne chovat způsobem pro západní společenství nepřijatelným. Nemůžeme pak schvalovat vraždy a humanitární katastrofy,“ míní Jindrák.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab