„Rusko a Čína vykonávají rozsáhlou špionáž a vlivové operace proti evropským demokraciím,“ začíná doporučení. Některé státy už si prý uvědomily, že jejich obrana proti těmto vlivovým operacím je nedostatečná a proto „modernizují své trestní zákoníky“.
Za příklad správné „modernizace“ Evropské hodnoty doporučují Velkou Británii, která plánuje změnit definici špionáže a zavést povinný registr lobbistů. Tento nástroj je již využíván v USA nebo v Austrálii.
Pro Českou republiku Jandovi analytici a analytičky doporučují: Změnit zákonnou definici vyzvědačství. Nemůže zahrnovat jen ohrožení utajovaných skutečností, ale veškerou „dlouhodobou vědomou a systematickou činnost ve prospěch cizí moci“. Ne ovšem pokaždé. Musí přitom „útočit na suverenitu a demokratický charakter státu“.
Z USA máme převzít úpravu o lobbingu, podle které každý lobbista musí uvést zahraniční klienty, pro které získává informace.
Třetí nápad se nezaměřuje na legislativu, ale na činnost státní správy, konkrétně na Ministerstvo financí. To má zacílit daňové kontroly na „finanční toky z rizikových zemí mimo EU“. Má se jednat o země, které nespolupracují s daňovými orgány. Kromě „offshore destinací“ do této skupiny Evropské hodnoty řadí také Ruskou federaci.
Zařazení Ruska do skupiny s daňovými ráji vysvětluje doporučení tak, že „z pozice zahraničně-bezpečnostního vnímání je to důležité pro další znesnadnění zapojení toxického zahraničního kapitálu do podnikání v ČR a EU“.
Aby úředníci měli čas na sledování těchto toků, navrhují analytici posílení kapacit Finančního analytického útvaru. Desítky specialistů by prý navíc umožnily „posílení stávající dobře nastavené spolupráce se zahraničními partnery z EU a USA při vyhledávání a eliminaci podezřelých finančních a majetkových toků z Ruska, Ukrajiny, Ázerbájdžánu i dalších postsovětských zemí do ČR a EU“.
ČR by prý neměla být vnímána jako krajina přívětivá pro toxický kapitál, kterému vycházejí vstříc oligarchové i státní aktéři.
V oblasti legislativy mají Evropské hodnoty ještě jeden nápad obšlehnutý z Velké Británie. Měli bychom obrátit důkazní břemeno, pokud by vzniklo podezření, že subjekty mimo EU porušují zákon o legalizaci výnosu z trestné činnosti. Takoví lidé si totiž prý nezaslouží presumpci neviny.
A pokud by důkazy nepředložili, měla by jim být vypálena vysoká sankční daň. Zde hledá Janda inspiraci v Itálii, kde soudy došly k závěru, že v takových případech není třeba vždy prokazovat zdrojový trestný čin.
Změna má nastat i v trestním zákoníku, kde se mají zvednout sazby za trestný čin porušení mezinárodních sankcí. Důvodem je, jak Evropské hodnoty otevřeně přiznávají, odstrašení. A navíc přísnější tresty vedou také ke snadnějšímu povolování odposlechů a další operativní techniky, což by se Evropským hodnotám také velmi líbilo.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav