Návrh na zavedení kvót v Evropské komisi už před třemi lety prosadila tehdejší eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová a Jourová jej „zdědila“ poté, co loni tuto agendu převzala. Podle záměru měli muži či ženy v dozorčích a správních radách velkých firem, jejichž akcie se obchodují na burze, obsadit nejméně 40 procent křesel. V EU se toto opatření mělo dotknout odhadem 5000 firem, v Česku ale jen šesti – ČEZu, Telefoniky ČR, Unipetrolu, Komerční banky, Pivovarů Lobkowicz a společnosti Philip Morris.

Po změně Babišova názoru je třeba dalších jednání uvnitř ANO

V Česku má směrnice dlouhodobě podporu ČSSD, vláda ale zatím byla proti zejména kvůli nesouhlasu ANO. Ten se teď zřejmě podařilo překonat. „Já mám z Česka pozitivní zprávy,“ řekla Jourová v Bruselu novinářům. „Měla jsem jednání s panem Babišem, přičemž je známo, že právě hnutí ANO a pan Babiš obecně byl víceméně skeptický vůči tomuto návrhu,“ dodala a zdůraznila, že po změně názoru předsedy hnutí ANO je třeba dalších jednání uvnitř strany.

Podle eurokomisařky nyní směrnice neurčuje pevné kvóty pro zastoupení mužů a žen v dozorčích radách. Nabádá ale firmy, aby se v případě, kdy se o místo ucházejí dva stejně kvalifikovaní zájemci, braly ohled na spravedlivé zastoupení pohlaví. To znamená, aby daly přednost ženě, pokud je v radě příliš velké zastoupení mužů, nebo naopak.

Nově není směrnice o tvrdé kvótě, ale o férovější soutěži

„Směrnice už skutečně není o tvrdé kvótě, není to směrnice, která má velmi kvalifikované a šikovné muže vyměnit za neschopné ženy,“ vysvětlila Jourová. Podle ní jde spíše o férovější soutěž a férovější výběr členů dozorčích rad.

Českou eurokomisařku ovšem čekají ještě další jednání, protože k návrhu směrnice zatím mají výhrady například Německo, Nizozemsko, Estonsko či Polsko.