Jen několik hodin po oficiálním vyhlášení výsledku prvního kola prezidentských voleb se Marine Le Penová tvrdě pustila do Emmanuela Macrona. Vyčítá mu přílišnou slabost a také to, že je představitelem stávájícího systému. „Macron prosazuje úplně otevřené hranice. Hovoří o tom, že neexistuje nic jako francouzská kultura. Neexistuje žádná oblast, ve které by byl schopen ukázat aspoň kousek vlastenectví,“ zlobí se šéfka Národní fronty.

Le Penová ve svém vystoupení na France 2 doslova uvedla, že Macron je „hysterický a radikální eurofil“, který nebude schopen čelit islámskému teroru. Ačkoli je vnímána svými voliči i oponenty především jako vůdkyně Národní fronty, sama sebe nyní považuje za nadstranického kandidáta. „Nejsem už nyní vůdkyní Národní fronty. Považuji se především za kandidáta na francouzského prezidenta,“ uvedla Le Penová, která se rozhodla dočasně odstoupit z čela strany.

Celý text v angličtině je ZDE.

Jak zdůrazňuje britský levicový deník Guardian, Le Penová nyní stojí v podstatě proti všem. Macrona podpořili (až na obdivovatele Fidela Castra Jeana-Luca Mélenchona) prakticky všichni ostatní prezidentští kandidáti. Dle očekávání se pro Macrona vyjádřil také současný prezident Francoise Hollande. Ostatně letos čtyřicetiletý Macron působil v socialistické vládě a rovněž dělal prezidentovi ekonomického poradce.

Podle britského deníku stojí za prohlášením Le Penové o její nadstranickosti pokus získat na svoji stranu voliče Fillona a také euroskeptika Nicolase Duponta-Aignana, který rovněž prosazuje odchod Francie z Evropské unie. Nicméně konzervativec Fillon své voliče vybídl, aby hlasovali pro Macrona. „Prezidenta Francie vždy považovala za prezidenta všech lidí, který musí sjednocovat. Její rozhodnutí jí umožní získat více svobody,“ cituje deník nejmenovaný zdroj z Národní fronty.

Le Penová má přibližně čtrnáct dní na to, aby dokázala přesvědčit voliče, že právě ona představuje toužebně očekávanou změnu. Průzkumy veřejného mínění jí nicméně tváří tvář Macronovi příliš velké šance nedávají. Pravděpodobně neprohraje s bývalým investičním bankéřem takovým rozdílem jako její otec Jean-Marie před patnácti lety se Chiracem, ale v její vítězství věří skutečně jen nejvěrnější příznivci.