Kauza Koněv! Máme zprávy z Ruska, píše tamní novinář: Zachránili jsme je před nacisty a oni... Ne, je to věc Čechů

11.04.2020 8:58 | Zprávy

Kdo vlastně je pro dnešní Pražany tím nejlepším symbolem osvoboditelů z roku 1945? Možná to nebudou maršálové ani generálové, nýbrž obyčejný voják Aljoša nebo Váňa. To nám napsal ruský novinář Roman Kotov, který žije ve Smolenském kraji zhruba sto kilometrů od Petrohradu.

Kauza Koněv! Máme zprávy z Ruska, píše tamní novinář: Zachránili jsme je před nacisty a oni... Ne, je to věc Čechů
Foto: Archiv RA
Popisek: Koněv v Praze

Zachránili jsme je před nacisty, a oni teď bourají naše sochy. Neudělalo mi to radost, ale je to věc Čechů. Mimo jiných i takové jsou názory běžných Rusů na odstranění sochy Ivana Stěpanoviče Koněva z pražského náměstí Intebrigády, jak je popisuje novinář Roman Kotov. Zde je celý jeho komentář...

Od vlády k Váňovi

Na Praze 6 byl z rozhodnutí komunálních politiků odstraněn pomník maršála I. S. Koněva. Vypadá to, že socha Koněva se stane součástí expozice nového Muzea paměti 20. století, které v české metropoli právě vzniká, a místo něj bude na náměstí Interbrigády nainstalován Pomník osvoboditelům Prahy. Tahle zpráva ušla snad jen těm, co nesledují zprávy žádné. Jak to vnímají Rusové – vládními kruhy počínaje a „Váňou průměrným“ konče?

Názor těch prvních, ten „oficiální“, je dobře znám – předvedli „prudce negativní“ postoj. Co však říkají příslušníci jiných vrstev či skupin ruské společnosti, tedy „obyčejní lidé“? Najde se mnoho těch, kteří s „těmi nahoře“ vcelku souhlasí: „Zachránili jsme je před nacisty – a oni dnes bourají naše sochy!“, jiní berou věc klidněji: „Neudělalo mi to radost, ale tohle je  věc Čechů a nikoho jiného“, další dávají za příklad Německo, kde sochu Vojína-osvoboditele najdeme v berlínském Treptow Parku. Čtvrtá skupina jsou ti, kteří nereagovali vůbec nijak a víc se zabývají „samoizolací“ ve vlastních bytech nebo na chatách v souvislosti s koronahrozbou.



Situaci komplikuje skutečnost, že v dnešních médiích se předmětem diskusí mnohem častěji stávají ustálené historické a světonázorové stereotypy, než události, tendence a fakta v celém svém bohatství a pestrosti. Hledat styčné body pro důstojný mezinárodní dialog je pak výzvou, hodnou Hérakla. Češi a Rusové ve 20. století společně zažili mnoho momentů, které jsou dnes kontroverzními a citlivými tématy, počínaje účastí českých legionářů v ruské občanské válce až po potlačení Pražského jara v roce 1968. Závěr druhé světové války a osvobození Prahy od nacistů je ovšem jedním z těch, u nichž se jak Rusové, tak Češi názorově zcela shodnou. Těžko najdeme člověka, který by toužil vzkřísit z formalínu historie protektora Heydricha, nacistické koncentrační tábory a další „radosti“ té doby.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: ras

Jaký je váš názor na návrh zákona o pokutách za lživou a urážlivou kampaň?

Já třeba ten návrh dost dobře nechápu. Kdo by jako měl posuzovat případné lži v kampani? A jak se pozná, že jde o kampaň a ne třeba jen o (lživé) vyjádření politika mimo kampaň? Není ten návrh zákona dost gumový, jakože pokuta za lhaní bude hrozit jen v kampani? Navíc jestli někdo lže není to vlastn...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Rusové nám ničí kabely? Zjistilo se, že to je jinak

7:51 Rusové nám ničí kabely? Zjistilo se, že to je jinak

Nedávno světem proletěla zpráva, že se Rusové možná pokusili poškodit několik důležitých podmořských…