Zachránili jsme je před nacisty, a oni teď bourají naše sochy. Neudělalo mi to radost, ale je to věc Čechů. Mimo jiných i takové jsou názory běžných Rusů na odstranění sochy Ivana Stěpanoviče Koněva z pražského náměstí Intebrigády, jak je popisuje novinář Roman Kotov. Zde je celý jeho komentář...
Od vlády k Váňovi
Na Praze 6 byl z rozhodnutí komunálních politiků odstraněn pomník maršála I. S. Koněva. Vypadá to, že socha Koněva se stane součástí expozice nového Muzea paměti 20. století, které v české metropoli právě vzniká, a místo něj bude na náměstí Interbrigády nainstalován Pomník osvoboditelům Prahy. Tahle zpráva ušla snad jen těm, co nesledují zprávy žádné. Jak to vnímají Rusové – vládními kruhy počínaje a „Váňou průměrným“ konče?
Názor těch prvních, ten „oficiální“, je dobře znám – předvedli „prudce negativní“ postoj. Co však říkají příslušníci jiných vrstev či skupin ruské společnosti, tedy „obyčejní lidé“? Najde se mnoho těch, kteří s „těmi nahoře“ vcelku souhlasí: „Zachránili jsme je před nacisty – a oni dnes bourají naše sochy!“, jiní berou věc klidněji: „Neudělalo mi to radost, ale tohle je věc Čechů a nikoho jiného“, další dávají za příklad Německo, kde sochu Vojína-osvoboditele najdeme v berlínském Treptow Parku. Čtvrtá skupina jsou ti, kteří nereagovali vůbec nijak a víc se zabývají „samoizolací“ ve vlastních bytech nebo na chatách v souvislosti s koronahrozbou.
Situaci komplikuje skutečnost, že v dnešních médiích se předmětem diskusí mnohem častěji stávají ustálené historické a světonázorové stereotypy, než události, tendence a fakta v celém svém bohatství a pestrosti. Hledat styčné body pro důstojný mezinárodní dialog je pak výzvou, hodnou Hérakla. Češi a Rusové ve 20. století společně zažili mnoho momentů, které jsou dnes kontroverzními a citlivými tématy, počínaje účastí českých legionářů v ruské občanské válce až po potlačení Pražského jara v roce 1968. Závěr druhé světové války a osvobození Prahy od nacistů je ovšem jedním z těch, u nichž se jak Rusové, tak Češi názorově zcela shodnou. Těžko najdeme člověka, který by toužil vzkřísit z formalínu historie protektora Heydricha, nacistické koncentrační tábory a další „radosti“ té doby.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ras