„V bývalém Československu pracovali vědci na látkách ze stejné kategorie, v jaké je i nervový plyn použitý při pokusu zavraždit Sergeje Skripala a jeho dceru Juliji,“ napsal server s odkazem na vyjádření Ralfa Trappa.

Specialista však obratem přidal jedno „ale“. Českoslovenští vědci prý s těmito látkami nepracovali proto, aby s jejich pomocí mohli v budoucnu někoho zlikvidovat.

„Jsem zcela přesvědčen o tom, že zde nebyla kapacita pro výrobu takových chemikálií a chemických plynů. Jsem si také jistý, že zde neprobíhaly žádné práce s cílem na někoho útočit nebo se pokusit vyrobit taktickou směs, a pak ji testovat v terénu,” uvedl v rozhovoru pětašedesátiletý odborník.

Už před několika dny v rozhovoru pro německou agenturu DPA poznamenal, že o Novičoku se toho ví poměrně málo. Zdrojem informací mohou být materiály z Ruska, z Íránu, ale také z Československa, kde se o Novičoku psalo. Sám prý s Novičokem nikdy nepracoval.

Pokud jde o případ Sergeje Skripala, Novičok na něj a na jeho dceru nemusel působit tak prudce, protože ho absorbovali kůží na ruce a nevdechli ho. Bohužel prý nelze vyloučit ani možnost, že se trvalé následky jedu teprve projeví a Skripal s dcerou budou mít zdravotní problémy dokonce života.

• Celý článek naleznete zde.

Když si tato slova přečetl zbrojní analytik Jaroslav Štefec, položil si na sociální síti Facebook otázku, proč je pro české novináře důvěryhodnější zdroj, který mluvil o Novičoku, než Rusové, kteří říkali prakticky totéž.

„Fascinující ČEŠTÍ tzv. ‚novináři‘ berou na vědomí jedině prohlášení NĚMECKÉHO experta na chemické zbraně“, místo toho, že by se šli zeptat ČESKÝCH expertů-chemiků, o nichž navíc s oblibou tvrdí, že patří mezi nejlepší v NATO. V ČR přece stále žijí odborníci, kteří tento výzkum před rokem 1989 prováděli, nebo se ho zúčastnili. Navíc i já vím, že podobné výzkumy stále běží, ačkoliv v daleko menším měřítku,“ napsal Štefec.

Štefec nerozumí tomu, proč někteří čeští novináři berou informace z Německa jako relevantní, zatímco obdobné informace z Ruska zavrhují. Prý za tím může být lenost nebo hůř – pohrdání pravdou, která se nehodí do obrazu světa popisovaného v médiích.

Pakliže celý svět uznává, že v Česku žijí odborníci na chemickou válku, prý by také nemuselo být od věci zeptat se jich na údajný útok chemickými zbraněmi ve městě Dúma. Prý by možná mohli dostat těžký záchvat smíchu.

„Co na to říci? Snad jedině doporučit, aby se při té příležitosti zeptali českých odborníků také na jejich názor na tzv. „drastické záběry z Ghúty“. Po jejich zhlédnutí doprovázeném informací, že takto vypadají děti po kombinovaném útoku chlórem a látkou VX a to, co vidí, je jejich dekontaminace, by většina z nich nejspíš utrpěla těžký záchvat hořkého smíchu,“ podotkl Štefec.