Na úvod vzpomenul Martin Kupka válku na Ukrajině, což bylo samozřejmě k aktuálnímu datu pochopitelné, protože přesně před čtyřmi roky ruská vojska vpadla do této země a zahájila svoji vojenskou speciální operaci, jak tomu Rusové říkají. Tato skutečnost také debatu výrazně ovlivnila, asi více, než kdyby se konala v jiný den. 

„Spousta z vás přispěla na to, aby Ukrajinci zvládali ruskou válku a každodenní útoky na energetickou infrastrukturu, na školy, na nemocnice. Pro část lidí v České republice je to tak, že z toho cítí únavu a nechtějí každý den poslouchat o tom, co se na Ukrajině děje. Na jednu stranu to chápu. Na druhou ale platí, že my tady zatím jsme v mírových podmínkách a nemusíme naštěstí zažívat to, co oni. Chci všem, kteří Ukrajincům pomohli jakýmkoliv způsobem, osobně poděkovat, protože bez té pomoci by se jim tato válka snášela mnohem hůř,“ konstatoval Martin Kupka. 

Zavzpomínal na své rodiče, jak těžce vnímali okupaci v roce 1968 a oceňovali, když se v zahraničí někdo ozval na podporu Československa. „A co znamenalo pro mé prarodiče, kteří zůstali v Nové Pace, za druhé světové války, když se ozval někdo na jejich podporu. I proto si myslím, že tato podpora je pro ně hodně důležitá,“ uvedl a doplnil. „Naše pomoc Ukrajině znamená především obrovský krok pro naši vlastní ochranu, pro ochranu Evropy a ochranu našich hodnot, ale i obranu našeho území. Všichni pamatujeme na různé historické události a když někdo byl agresorem a zvítězil, tak ho to vždycky posílilo k dalším expanzím a  agresi. Nikdy se agresorům nepřihodilo to, že by se spokojili s dobytým územím. Vždycky to byla pro ně příležitost získat víc z toho cizího území,“ sdělil a ozval se souhlasný potlesk.

„Je to důležitá věc. To, že se za to stavíme poměrně jednoznačně, že velká část, až dominantní část české společnosti to vnímá jako důležitý krok, nejen projev solidarity, ale zároveň ochranu vlastní suverenity, je dobrá zpráva,“ domníval se. Za dobrou zprávu považoval i to (a je to ze zcela jiného soudku), že liberecké krajské zastupitelstvo právě v tento den odhlasovalo koupi ikonického vysílače a hotelu na Ještědu, tedy zcela unikátní architektonické dílo Karla Hubáčka.