Síly blízké či spřízněné s Českou televizí v čele se senátorem Davidem Smoljakem vytáhly do boje proti zvolení čtyř nových členů Rady ČT. To by tak hrálo, aby z dvanáctky kandidátů, která prošla sítem volebního výboru, byli zvoleni radní, kteří chtějí skutečně dohlížet na řádné a zákonné fungování veřejnoprávního média, nebo dokonce pokládat generálnímu řediteli Petru Dvořákovi nepříjemné otázky. Takovou podlost nemohl připustit předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. A aby v úterý večer v Poslanecké sněmovně zabránil jejich volbě, vzal si místopředseda lidovců dvouhodinovou přestávku na jednání desetičlenného klubu, čímž zbývající program schůze zcela zablokoval.

Už předtím tasil lidovecký politik pozoruhodný argument, proč se k volbě radních přistoupit nemá. Tvrdil, že nejprve musí volební výbor prověřit, jestli nynější radní Hana Lipovská neporušuje zákon tím, že vystupuje za Institut svobody a demokracie. Opírá se o ustanovení, že členové Rady nesmějí vyvíjet žádnou činnost na podporu politické strany či hnutí. Kromě toho, že mu zcela uniká souvislost s novou volbou, si zapomněl zjistit, že zmíněný institut není politický, ale je zapsaným ústavem podle občanského zákoníku. „Ke kvikotu kolem Hany Lipovské mohu říct jen toto: Ti, kdo po celé věky monopolně drží Českou televizi jako svou hračku, jsou zvyklí vyhrávat jedině 10:0. Vítězství ‚pouze‘ 9:1 považují za porušení pravidel,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Ladislav Jakl, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Pirátský poslanec a senátor za STAN by rádi kádrovali i spolky

Sofistikovaněji než zmíněný lidovecký místopředseda se snaží volbě zabránit pirátský poslanec Tomáš Martínek a senátor za STAN David Smoljak. Těm se totiž nelíbí některé spolky či organizace, které kandidáty do Rady ČT nominovaly, a poukazují na zákon o České televizi. V něm se praví, že Rada ČT je orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize a její členy volí Poslanecká sněmovna tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. „Řada spolků má jen několik členů a jsou úzce regionální. Naopak neuspěli kandidáti z celostátních organizací včetně Univerzity Karlovy, Českého klubu turistů, Akademie věd, Národního divadla či České rady dětí a mládeže, které sdružují stovky tisíc členů a podporovatelů,“ zformuloval své výhrady Tomáš Martínek.