Když jsem se dozvěděl o demonstraci 3. září v Praze, ani na chvíli jsem nezapochyboval, že nejde o déjà vu, ale o „milion chvilek 2.0“. Jednoduchá snaha o využití frustrace lidí, kteří jsou oprávněně rozhořčeni a chtějí své pocity veřejně vyjádřit. Svolání akce neznámými manipulátory s ikonickými jmény Vrabelem a Havlem. Bylo to chytré a nemravné. Chytré proto, že bylo jasné, že lidé přijdou, a po prázdninách nebylo dřívějšího termínu. Nemravné proto, že kromě radikálních řečí neměli a nemají svolavatelé co nabídnout. Žádný program, žádnou organizaci, žádný reálný vliv, kromě iluze lidí, že když se jich na Václaváku sejde hodně, že vláda padne.

Jenže vláda má pohotově k zneužití silové struktury a média. Rozhodně plný Václavák vládu nepoloží. Řeči o generální stávce jsou směšné, když předseda ČMKOS Středula je napojený na Aspen institut a na fotografiích se objímá s obhájcem vlády Zdechovským. Představení „vlády odborníků“ je divadlo, protože není příležitost je jmenovat. Ostatně této nynější zoufalé vládě by to pomohlo – přenesli by odpovědnost na odborníky a jejich partaje by byly uchráněny od dalšího hněvu.

Velké shromáždění jen uvolní tenzi, která o jeho velikosti rozhodla. Po několika shromážděních s nulovými výsledky bude zájem lidí dělat statisty pro divadlo manipulátorů opadat. Není jasné, jestli Havel a Vrabel pracují pro PRO, nově vzniklou stranu JUDr. Jindřicha Rajchla, nebo zda tento šíbr dříve pracující pro nechvalně známý Český fotbalový svaz jen využil situace.

Rádo se mluví o spojování sil. Nejvíc o tom mluví představitelé podměrečných uskupení, kteří doufají, že se ostatní přidají pod prapor – samozřejmě právě pod ten jejich. Jenže, přece vznikají právě proto, že se připojit nechtějí. Za některými stojí naivní ambice věčných amatérů, za jinými vlivné skupiny, které mají právě opačný zájem – sebrat hlasy stranám, které je mají, a proto jsou v Parlamentu. Jde jim (tedy těm, kteří je platí) o to, aby co nejvíc protestních hlasů propadlo a aby úřadující vláda národní zhouby měla „klid na práci“, tedy na přípravu „velkého resetu“. Prý je financuje miliardář Janeček, který stál s nimi na tribuně. Nevíme, nesvěřil se.

Na demonstraci 3. září jsem nebyl pozván, ačkoli jsem slyšel z rádia, že tam budu, že mě pozvali. Podobně je to s dalšími reprezentanty SPD, strany vzbuzující závist podměrečných, kteří se nikdy nespojí, protože nechtějí. Nebo se záměrně odpojili jako Volný, a dopadnou jako jeho Volný blok.

Že bude shromáždění na Václaváku označeno za rejdy proruských živlů, a že v davu budou jako vždy provokatéři, to bylo předem jasné. Je jisté, že pokud by se na tribuně objevili představitelé SPD, byli by před volbami označeni za extremistické živly, a o podměrečných by se nemluvilo. Děkujeme, nechceme. Ostatně o vystoupení zástupců SPD měli pořadatelé aktivní nezájem, takže předsedkyni Trikolory Zuzaně Majerové nebylo ani dovoleno přečíst projev poslance SPD Jiřího Kobzy. Pořadatelé ovšem tvrdili, že jim ve vystoupení nebránili. Délku a pořadí vystoupení měli jistě připravené.

Další akce na Staroměstském náměstí už byla přiznaně Rajchlova. Kdo to je, ten Rajchl? Mluvil jsem s ním na jaře v Ostravě. Zkoumal terén na akci, na kterou nebyl pozván, ale vnutil se na pódium. A řečnil. Projev je zapomenutelný, ale je dobré vědět, kdo je kdo. Tak jsem se podíval na internet. Zaujaly mě hned dva jeho produkty. V prvním tvrdil, že se vše vyřeší, když poslanci nebudou placeni, protože pak budou v politice jen lidé bohatí, kteří prý nepotřebují krást. V diskusi byl za tuto hloupou úvahu chválen, politici jsou nenáviděni, zejména pokud média pracují na jejich dehonestaci a nemají předplacené PR. Jenže bohatí jsou často bohatí proto, že nakradli – včetně politických šíbrů. Rajchl tak propaguje oligarchii ukrajinského typu – strany v majetku oligarchů s placenými „nosiči vody“.