Karel Köcher absolvoval Matematicko-fyzikální i Filozofickou fakultu, učil matematiku a psal rozhlasové hry. Po fingované emigraci v roce 1965 se usadil ve Spojených státech, kde se stal zaměstnancem CIA, odkud vynášel citlivé informace pro československou StB a sovětskou KGB. Spolu s manželkou byl zatčen a odsouzen za špionáž, přičemž mu hrozil trest smrti. V roce 1986 byl vyměněn za sovětského disidenta Anatolije Ščaranského.

Ve vězení ve Spojených státech mu dle jeho slov hrozila fyzická likvidace. O to, že byl nakonec vyměněn se musel zasadit on sám. „Já jsem vlastně tu výměnu inicioval. Poslal jsem advokáta do Prahy, aby přes Prahu do Moskvy poslali moji žádost. Mě v tom vězení chtěli fyzicky likvidovat,“ řekl s tím, že se obrátil i na náčelníka sovětské rozvědky a ten okamžitě podnikl kroky, aby ho z vězení pomohl dostat.

„Podmínka byla, že se nikdy nevrátím do USA… My jsme se dobrovolně vzdali amerického občanství, jak bylo domluvené,“ vzpomínal Köcher. Po návratu do Československa nastoupil v Prognostickém ústavu, kde tehdy pracoval například Václav Klaus, Karel Dyba či Tomáš Ježek.

„Já jsem se do toho ústavu dostal proti vůli československé rozvědky i vlády generálního tajemníka. Já jsem přesvědčen o tom, že i moje zatčení ve Spojených státech bylo důsledkem toho, že mě československá rozvědka udala FBI a že mě opravdu nenáviděli a obávali se, abych se nevrátil,“ řekl Köcher.

Nyní slaví Köcher 90. narozeniny a novinářka Jana Bobošíková s ním v rámci pořadu Aby bylo jasno diskutovala jak o jeho minulosti, tak i současných mezinárodních konfliktech a činnosti vlád a nadnárodních institucí.

Novinářka Bobošíková se Köchera ptala, zda divákům neprozradí nějaký další těžko uvěřitelný zážitek. Köcher se však zdráhal odpovědět. „No ono jich je hodně, ale raději, že jo, nechte spící psy spát. Různá tajemství… Rusové je nezveřejňují, Američané někdy jo, ale kdo ví, co je pravda a nepravda. On by mi to nikdo nevěřil, těžko ověřit, co říkám,“ odmítl se Köcher podělit o další zážitek.

Köcher s Bobošíkovou se dále věnovali diskusi o práci tajných služeb. Bobošíková zmínila, že při přípravě na rozhovor s Köcherem pochopila, že podstatou práce tajných služeb není pouze shánění informací, ale i jejich dovedné vypouštění či vyrábění. Köcher tuto myšlenku potvrzuje a dodává, že nejde jen o výrobu informací, ale také o provádění operací, které nějakým způsobem manipulují veřejnost.

„Nejenom vyrábět ty informace, ale taky dělat operace, které nějakým způsobem manipulují veřejný život, eventuálně historii. Bohužel se mi zdá, že tahle činnost začíná převažovat nad skutečným sbíráním informací, protože když můžete nějakým způsobem manipulovat veřejnost nebo vysílat do světa dezinformace, tak vám to dává velký pocit moci,“ vysvětloval Köcher.

„V podstatě si myslím, že mainstreamová média jsou těžce kontrolována zpravodajskými službami,“ dodal po krátké odmlce. Dle jeho názoru jsou média vědomým nástrojem tajných služeb. „Je to tady nabíledni. Často si myslím, že dostanou i přímo napsaný článek, aby ho jen podepsaly, že ho napsaly samy. Tak to aspoň dělá CIA v Německu.“

Za největší manipulaci veřejnosti tajnými službami označil vyvolání Říjnové revoluce. Köcher zde tvrdí, že Říjnová revoluce v roce 1917, která vedla k uchopení moci bolševiky v Rusku, nebyla výsledkem spontánního povstání, ale spíše výsledkem manipulace tajnými službami, konkrétně německou tajnou službou. „Bolševici byli malou skupinka lidí bez velkého vlivu. Lenin sám neočekával, že by nějaká revoluce byla,“ řekl Köcher a naznačil, že německý stát a jeho tajná služba se rozhodli finančně podpořit bolševiky s cílem destabilizovat Rusko, které bylo v té době zapojeno do první světové války proti Německu.

Německo prý financovalo bolševiky, vyvolávalo nepokoje a platilo stávky, což vedlo k nárůstu podpory pro bolševiky mezi ruským obyvatelstvem. „Oni tam poslali obrovské množství peněz, takže se začalo stávkovat. Oni platili stávkový fondy, rodinám dávali peníze, až opravdu vznikla masová podpora bolševiků. Pak vznikla Říjnová revoluce. Ta by nikdy bez nich nebyla,“ uvedl Köcher příklad z historie poukazujíc na to, že tajné služby mají schopnost ovlivnit veřejné mínění a politické procesy.

Tajné služby však podle Köchera nejsou autonomními organizacemi, které by jednaly nezávisle podle vlastních zájmů. Místo toho bývalý agent tvrdí, že tajné služby slouží jako nástroje pro konkrétní mocenské skupiny. „Tajné služby jsou nástrojem buď amerického prezidenta, nebo jsou nástrojem takové úzké skupiny těch nejbohatších lidí na světě – tedy toho ‚hlubokého státu‘,“ uvedl Köcher.

Zkreslující informace, které jsou následně podány politikům, si u tajné služby může dle slov Köchera objednat ten, kdo jmenuje vedoucí špičky té dané služby. „Je to otázka kariéry. Když vyhovíte, máte kariéru. Když nevyhovíte, máte padáka,“ dodal jednoduše.

Činnost bezpečnostní informační služby a vojenského zpravodajství v České republice odmítl blíže komentovat s tím, že o těchto činnostech není dostatečně informován. Nicméně na základě vlastních zkušeností uvedl, že je možné, že hrají samostatnou roli nezávisle na tajných službách někoho jiného. Jako příklad takovéto nezávislé tajné služby uvedl zpravodajskou službu Maďarska.

Dále se Bobošíková zeptala na Köcherův pohled na přetrvávající rusko-ukrajinský konflikt. Köcher předně uvedl, že je mu nesmírně líto utrpení Ukrajinců i Rusů. „Jenom žasnu nad tím, že někdo je schopen se rozhodnout takový konflikt buď vyvolat, nebo udržovat. Teď to spíš vypadá na udržování,“ řekl Köcher.

Neuvedl, kdo dle jeho mínění stojí za vyvoláním konfliktu. Dodal však, že o jeho ukončení rozhodne spíše pragmatická nutnost, než vítězství jedné z bojujících stran. „Rusy nelze porazit a Ukrajina nemůže zvítězit, jakkoliv by si to někdo přál. Takže až to dojde do bodu, kdy už nebudou schopni se dál bránit – dojde jim munice nebo budou zatlačeni do nějaké pozice, ze které není úniku – tak se začne jednat,“ prohlásil Köcher s tím, že současné boje jsou zaměřeny na dosažení výhod pro budoucí jednání.

Geopolitickou změnu by mohly přinést listopadové prezidentské volby ve Spojených státech amerických, ale jen pokud vyhraje Donald Trump. „Sice je neřízená střela, ale domnívám se, že je až bytostně proti válečným konfliktům. Takže v tomto směru by to mohlo fungovat,“ uvedl Köcher.

Závěrem rozhovoru pak Köcher vynesl děsivý soud nad Evropskou unií, zejména v souvislosti s integračním procesem migrantů. „Imigrační proces už proběhl, teď jenom je těch nepřizpůsobivých čím dál tím víc. A bude další generace. A další generace,“ vyčetl chmurně. „Kriminalita poroste. Evropská unie je bohužel odsouzena ke katastrofální poloexistenci, pokud se nerozpadne vůbec,“ řekl Köcher. Z této situace on sám nevidí východisko.

Celý rozhovor mezi Karlem Köcherem a Janou Bobošíkovou ke zhlédnutí zde: