Takové boje nemohou mít vítěze ani poraženého, nepřinesou rozumná řešení daného problému. Současné nemilosrdné hádání o nový protikuřácký zákon nebude mít zřejmě jiný konec. Chybí snaha o kompromis, ustoupit i druhé straně sporu.

Autor předlohy takzvaného protikuřáckého zákona ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček sice mluví o tom, že hlavním cílem nového zákona je chránit zdraví všech lidí, ani slovo však ve velmi široce pojaté legislativě není o tom, jak bude pečovat o zdraví kuřáků, kteří propadli závislosti na nikotinu, vědí o škodlivosti kouření a kouřit by chtěli přestat. Zákazy nikdy nic nevyřešily a nevyřeší ani dnes.

U nás kouří asi třetina populace a s podobným nemilosrdným zákazem kouření na veřejnosti nesouhlasí více než polovina. Proč ministerští úředníci z kanceláří mluví o jiných jim výhodnějších procentních poměrech. Třeba proto, že na otázku, zda by oslovení zakázali kouřit v restauracích, odpovídají jinak, než kdyby se jich někdo ptal, zda zakázat kouření v hospodách. Přitom už dnes je například více než polovina restaurací nekuřácká. Manipulovat s výsledky nepřesvědčivě vedeného výzkumu veřejného mínění není ale jen výsadou ministerstva zdravotnictví, často se za podobné výzkumy schovává celá současná vláda.

V této souvislosti připomeňme zajímavá zjištění vyplývající z exkluzivního výzkumu pro televizi Nova, který zpracovala agentura Phoenix Research. Průzkum byl proveden on-line metodou ve dnech 1. 9.–11. 9 2015 na vzorku 1 018 dotázaných

Úplný zákaz kouření cigaret včetně elektronických ve všech restauracích, na koncertech, dětských hřištích a sportovištích, v nemocnicích a jejich venkovních areálech s výjimkou vyhrazených prostor v podobě, v jaké ho v červnu loňského roku přijala vláda, podporuje jen 37 procent respondentů!

Tedy jen o málo více než třetina dotázaných. Přitom ministerstvo zdravotnictví, které tento zákon navrhuje, se opírá ve svých studiích o daleko větší souhlas veřejnosti s takovým zákazem kouření a uvádějí až osmdesát procent.

Rozporuplná jsou i další čísla, která mají podle ministerstva zdravotnictví podporovat přijetí tohoto zákona. „Pokud by se podařilo snížit spotřebu tabáku o pět procent, klesnou příjmy státního rozpočtu o 2,1 miliardy korun. Pro zdravotní a sociální resort by to ale znamenalo díky poklesu nemocnosti, invalidity a úmrtnosti na následky užívání legálních i nelegálních drog úsporu 5,5 miliardy korun ročně,“ uvedl v této souvislosti ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček z ČSSD.

Ponechme stranou odhady nákladů na léčení vinou nemocnosti invalidity a smrti. Mnoho renomovaných lékařů už uvedlo fakt, že se dá jen těžko určit, kdy škodí jen nikotin a kdy i ostatní vlivy života a jiných nemocí. Ale proč pětiprocentní snížení spotřeby tabáku a pokles příjmu státu o 2,1 miliardy korun srovnává ministerstvo zdravotnictví s náklady na léčení pacientů, kteří užívali legální a nelegální drogy, kam zřejmě zařadilo i tabák, a chlubí se plánovanou úsporou 5,5 miliardy korun ročně? Každé srovnávání lze zpochybnit, proč ale ministerstvo zdravotnictví sčítá léčení kuřáků a narkomanů?

Vládní předloha o zákazu kouření v restauracích, barech, čajovnách čeká na projednání ve sněmovně a nadále vyvolává pochybnosti o potřebě takového zákona. Nespokojené hlasy bylo slyšet i při nedávném nedokončeném jednání ve sněmovním ústavněprávním výboru. Diskuse se týkala hlavně jiných omezení než zákazu kouření. Jednalo se o omezeních při prodeji a podávání alkoholu, které má norma rovněž přinést. Šlo například o úplný zákaz podávání alkoholu ve školách a ve zdravotnických zařízeních nebo o povinnost restauratérů prodávat jeden nealkoholický nápoj levněji než pivo.

„Nevím, zda ten, kdo zákon psal, byl někdy v reálném životě. Zákon by neměl být souhrnem zbožných přání,“ uvedl jeden z nehlasitějších kritiků normy, Marek Benda z ODS. Předloha by vedla podle něho například k tomu, že zaměstnanci si v nemocnicích nebudou moci připít ani po pracovní době při oslavě něčích narozenin. Benda zpochybnil například i ustanovení, podle kterého by byl na sportovních akcích povolen jen prodej alkoholických nápojů s nejvýše čtyřmi objemovými procenty etanolu. „Chcete vyhnat všechno kromě piva,“ řekl Benda.

Pozornost vzbudila i odpovědnost hostinských za to, že se v jejich podniku bude nacházet nezletilý člověk ve „zjevně“ podnapilém stavu. Restauratéři to nebudou podle Václava Stárka z Asociace hotelů a restaurací schopni splnit.

V případě povinnosti hostinských nabízet jeden nealko nápoj za méně peněz než nejlevnější alkoholický nápoj zazněl dotaz, co se stane, pokud tento nealkoholický nápoj dojde. Náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar připomněl, že tímto nápojem může být i kohoutková voda. Někteří poslanci ale poukazovali na to, že například v restauraci, v níž bude pivo za 25 korun, bude půllitr kohoutkové vody za 24,9 koruny a zákonná povinnost bude splněna.

Poslanci už přišli s některými pozměňovacími návrhy. Jan Chvojka (ČSSD) a Radek Vondráček (ANO) navrhují vypustit pravomoc obcí zakázat vyhláškou kouření na veřejných venkovních akcích. Stejně by prý nebylo možné uhlídat její dodržování. Helena Válková (ANO) navrhne opětovně zavést zákaz kouření i na nekrytých částech zastávek veřejné dopravy a zakázat kouření v zoologických zahradách. Chce taky, aby restauratéři museli označovat, zda je povoleno nebo zakázáno kouření na zahrádkách.

Zastánci navrhovaných omezení celkem nepochopitelně pak poukazovali na to, že je správné je v zákoně mít, ač nebudou stoprocentně vynutitelná. „Budeme na tom lépe zdravotně. O to se zákonem pokoušíme,“ zdůraznil Bronislav Schwarz (ANO).

Ústavněprávní výbor debatu o předloze přerušil. Příště už budou poslanci hlasovat o podaných pozměňovacích návrzích. Podobná „aktivita“ se dá čekat i v dalším projednávání v parlamentu. Čeho se ještě dočkáme, to nikdo neví. Čeho se podle všeho nedočkáme? Kompromisu ani zdravého selského rozumu, a to napříč kuřáckým nebo nekuřáckým parlamentním spektrem.