Ondráček stále trvá na tom, že při demonstracích, na nichž byly tisíce lidí, proti němu demonstrovalo jen „pár křiklounů“. Pro server iDnes.cz mimo jiné uvedl důvody toho, proč před listopadem 1989 bil demonstranty. Podle něj to můžou lidé pochopit až tehdy, budou-li mít zkušenosti z vojny nebo z jiné práce pod jednotným velením. Právě kvůli tomu se i pohádal s redaktorem serveru.
„V prosinci 1989 jste v Mladém světě říkal, že proti ženám se obušky nepoužívají – nicméně vy jste ho přesto dvakrát použil, protože jste se cítil ohrožen. A na dotaz, jak ohrožen, jste reagoval, že na vás dotyčná dívka plivla a dala vám facku. Bouchnutí obuškem vám přijde jako adekvátní reakce?“ zeptal se Ondráčka redaktor. Ten však místo odpovědi opáčil. „Kolik je vám let?“ Podle něj to totiž spolu souvisí. „Byl jste někdy na vojně? Byl jste někdy pod jednotným velením? Dělal jste někdy něco takového? Máte zkušenosti? Nemáte. Až je získáte, pak to možná pochopíte a můžeme spolu řešit takové otázky,“ zakončil tuto otázku Ondráček bez bližší odpovědi.
„Jsem členem komise, jsem členem výboru pro bezpečnost, přece neodcházím úplně. Opouštím jen organizační a řídící funkci,“ podotkl následně Ondráček. On sám podle svých slov k rezignaci na post tlačen nebyl, bylo to jen jeho rozhodnutí z důvodu ochrany rodiny. Prý mu totiž někdo vyhrožoval.
- Původní text ZDE.
Když se v rozhovoru pro server Aktuálně.cz rozhovořil o roce 1989, kdy při svém zásahu použil obušek, uvedl, že on má svou minulost uzavřenou. „S odstupem třiceti let už to není podstatné,“ poznamenal jasně Ondráček. Nehledí pak ani do budoucnosti, kdy nechce předjímat, jak bude vypadat jeho působení v Parlamentu.
„Jsem poslancem Parlamentu České republiky a zůstanu jím i nadále. Teď jsem řešil bezpečnostní situaci svou a mé rodiny. Zatím do budoucnosti nehledím,“ uzavřel.
- Původní text ZDE.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef