Podle listu už jen pár měsíců chybí policistům, aby případ uzavřeli a pohnali k odpovědnosti tvůrce československé železné opony z let 1948 až 1989. „Především ty, kteří se podíleli na vytvoření elektrických plotů kolem hranic – drátěné stěny se smrtícím napětím. Elektřina zabila 91 uprchlíků,“ uvedl list s tím, že celkový počet obětí železné opony se odhaduje na tisícovku.
„Předpokládám, že důkazy shromáždíme do konce roku,“ cituje list ředitele policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Pavla Breta. Kteří lidé by v této souvislosti měli být obviněni, ale Bret nechtěl říct. Upozornil ale, že tyto zločiny nejsou promlčeny a jejich organizátoři jsou podezřelí z obecného ohrožení či zneužití pravomocí, kde prý hrozí až desetileté vězení.
Podle novin jedním z těch, kdo se z titulu své funkce mohl na udržování elektrického plotu podílet, je expremiér Lubomír Štrougal. Ten byl v 60. letech ministrem vnitra. „V té době byla elektrická stěna ještě v provozu a umírali na ní lidé,“ píše deník. Sám Štrougal se novinářům k celé věci odmítl vyjádřit.
Podnět ke stíhání podali před pěti lety novinář z Mf Dnes Luděk Navara, zpěvák Jaroslav Hutka a redaktoři České televize Lenka Poláková a Josef Albrecht.
Podle listu se o smrtících hraničních zátarasech jednalo na zasedání politického sekretariátu ústředního výboru komunistické strany 22. dubna 1953. „Ze zápisu je zjevné, že všichni vědí, jak hranice vypadají. Tedy, že tam je drátěný zátaras napájený smrtícím elektrickým napětím. Účastnil se například Antonín Novotný, budoucí prezident. A na jiné podobné schůzi zase seděl Antonín Zápotocký i Klement Gottwald. Ta schůze se konala přímo na Pražském hradě 28. února 1952. Víme i čas: v 16.00. A schválil se tam plán na zaminování „nepřehledných úseků“ státní hranice,“ píše list.
Podle něj byla celková délka minových polí 183 kilometrů, střepinových min se na ně spotřebovalo 16 tisíc, což tehdy stálo 4,84 milionu korun.
Smrtící elektrický proud byl v zátarasech vypnut v roce 1965. „Zatím jediný, kdo byl za ně vyšetřován, byl Ludvík Hlavačka, první velitel Pohraniční stráže, který však zemřel dřív, než byl souzen,“ podotkl deník.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam