„Dobrá věc se podařila a starostové se poprvé od začátku pandemie dostanou k datům o nakažených,“ informoval v srpnu Svaz měst a obcí ČR zcela rigorózně, tedy aniž by čekal, že to někde na území země mohlo být jinak. Jednoznačné sdělení, že „až dosud neměli starostové v Česku data o tom, kolik nakažených koronavirem se v jejich městě vyskytuje“, publikoval v minulém týdnu například také iRozhlas. Svaz měst a obcí se o zajištění informovanosti představitelů obcí snažil od počátku pandemie.

Nejvyššího představitele Vítkova na Opavsku Pavla Smolku (SNK) tyto zprávy, nasdílené na sociální síti Svazu, udivily. „Jako starosta obce s rozšířenou působností v Moravskoslezském kraji musím říct, že dostávám každý den od HZS informace o stavu nakažených v jednotlivých obcích v našem kraji,“ uvedl s tím, že jde vždy zhruba o deset tabulek a grafů, ze kterých jsou patrny aktuální údaje za okresy i obce s rozšířenou působností. „Jen jednotlivé obce jsou v mapce znázorněny dle svých katastrů a ne názvů, ale i tak se dá zjistit stav nakažených v jednotlivých obcích,“ upřesnil.

Tuto informaci dle jeho slov dostávají jen starostové a primátoři obcí s rozšířenou působností. Ostatní obce a města k nim nemají přístup. „Překvapuje mě, že v jiných krajích je přístup zcela rozdílný,“ podotkl ještě.

Levá ruka neví, co dělá pravá. Jako vždy!

Zkušenost starosty Čelákovic Josefa Pátka (ODS) je zcela opačná: „U nás to zakázali ještě v době nouzového stavu. Naše krizové štáby byly naprosto bez informací.“

Když si tohle přečetl starosta Vítkova, poznamenal: „Takže je to jako vždy. Levá ruka neví, co dělá pravá. Jednotný postup v tak důležité věci neexistuje!“

To, že se konečně dočká, považuje za skvělou zprávu starostka Bíliny na Teplicku Zuzana Schwarz Bařtipánová. „My jsme ze začátku žádali v rámci tzv. stošestky Krajskou hygienickou stanici Ústeckého kraje. Ale pak dostali shora zákaz nám data poskytovat i takto. Zhruba od poloviny nouzového stavu,“ informovala s dovětkem, že změnu, kdy bude dostávat oficiální data automaticky každý týden, samozřejmě vítá. Žádat podle zákona 106 totiž mimo jiné znamená, že státní instituce má na poskytnutí informace až měsíc času.

Tlak na každotýdenní aktualizovaná data se zvýšil poté, co Zemědělské družstvo z Čečelic v druhé polovině července přemístilo větší počet svých zahraničních pracovníků do středočeské obce Kly v okrese Mělník. Měli pozitivní test na covid-19.

Nakažení brigádníci, izolovaní na místní ubytovně, dosti znervóznili tamního starostu Pavla Michalíčka. Kritika obyvatel se totiž snesla právě na jeho hlavu, aniž by on sám o čemkoli věděl nebo to mohl ovlivnit. „Na základě rozhodnutí vlády nemají obce od 6. 4. 2020 přístup k údajům o počtu nemocných, uzdravených a v karanténě na svém území a jsou stejně jako veřejnost odkázány pouze na nepřesná data webových stránek KHS (Krajská hygienická stanice),“ uvedl s tím, že obec nebyla ani o přistěhování většího počtu agenturních pracovníků do místních prostor nijak informována.

(Pozn. red.: Na konci července se již dle sdělení KHS na území Kel nenacházela žádná osoba pozitivní na covid-19.)

Co ukázala anketa mezi starosty?

Svaz měst a obcí ČR zpracoval na základě řízených rozhovorů se starosty během července interní analýzu. V ní se zástupci samospráv vyjádřili k tomu, jaké komplikace a přínosy zaznamenali během koronavirové krize.

Jako silné stránky se prý v koronakrizi projevily důvěra občanů ve starosty či starostky nebo rozdrobenost územního členění – tedy to, že republika je rozdělena na malé územně samosprávné celky, které mají svá vedení, jež se zodpovědně o svěřené území a obyvatele starají. Slabou stránkou se tedy naopak ukázalo kolektivní rozhodování, digitální (ne)gramotnost v některých malých obcích či kapacita datových přenosů.

Jako hlavní hrozby označily hlavy obcí například vznik nedůvěry starostů ve stát, legislativní chaos způsobený nekoncepčním rozhodováním vlády, bezpečnostní rady státu a krizovým štábem a řadu dalších. Celou analýzu si můžete přečíst zde.

Po zprávě, že informace o nakažených již nebudou utajované, se samozřejmě ozvala i veřejnost. Vybíráme několik názorů, které se objevily na sociální síti na profilu Českého rozhlasu:

„To ale už jako nebudou žádná tajemství? To se jako bude přesně vědět, kolik nakažených ve městě či obcích skutečně je? No teda, trvalo jim to přesně 4 měsíce, než pochopili, že informace o počtu nakažených v jednotlivých obcích je důležitá.“ (V. Roháč)

„Tohle má být veřejné, anonymní a aktualizované každý den. Ne jednou za týden a jen starostovi ORP.“ (J. Alfi)

„A budou mít povinnost pod trestem utajovat citlivé zdravotní informace?“ (Z. Steinbauer)

„Asi spadne čelist těm, co to dostali a sousedi to budou vědět. A už si nebudou hrát na rýmičku a ani nedodržovat karanténu.“ (E. Vopásková)

„Česko – takový raný středověk.“ (J. Bartek)