„Oznamuji, že jsem rezignoval na funkci člena správní rady Muzea paměti XX. století. Ztratil jsem přesvědčení, že nám jde o tu samou věc. Moc bych si přál evropské ambiciózní muzeum vyprávějící příběhy, ohromující návštěvníky zážitkem, objektové muzeum srovnatelné s podobnými projekty v Evropě, jako jsou Polin, Typography of Terror, House of Terror apod. Toužím po tom léta. V takový projekt jsem jako člen správní rady muzea věřil a takovému projektu jsem jako ředitel organizace Post Bellum připraven maximálně pomoci,“ napsal Kroupa.

A vysvětlil svoji rezignaci: „Dnes jsem prošel zklamáním. Toto dnes správní rada muzea odmítla přijmout: ‚Sbírka vzpomínek pamětníků Post Bellum – Paměť národa je pro Muzeum paměti 20. století využitelná a přístup k datům v této sbírce shromážděným je pro muzeum žádoucí.‘“ Okomentoval, že to pro něho byla „poslední kapka“ a muzeum nepřijetím tohoto usnesení dalo najevo „nezájem o Paměť národa“.

„Je to pro mne zraňující a nesrozumitelné. Jsem si jistý, že nerozhodoval prostý fakt, jestli muzeum potřebuje, či nepotřebuje příběhy z Paměti národa, třeba celoživotní svědectví Františka Fajtla, Františka Peřiny, Tomáše Sedláčka, Jiřího Stránského a tisíců dalších, ale vstoupila do toho politická taktika, intriky, obviňování. Jsem přesvědčen, že právě na této situaci se ukázala v radě chybějící politická nestrannost, věcné a odborné posuzování. U tohoto nechci být,“ vzkázal.


Předsedkyně správní rady muzea a pražská radní Hana Marvanová (STAN) pro server iRozhlas řekla, že tomu nerozumí: „Já tomu jeho kroku vůbec nerozumím. Je to nějaké nedorozumění z jeho strany,“ uvedla.

„Myslela jsem si, že o těch věcech budeme diskutovat, takže neznám žádný jeho návrh. Jsem předsedkyní správní rady muzea a radní a my jsme neobdrželi přímo nějaký návrh, jak by to mělo vypadat,“ poukázala dále.