JAK SE KUNDERA DOSTAL DO SMOLNÉHO KOTLE

Na podzim roku 2008 novodobá inkvizice, zhoufovaná kolem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), opět přihřála smolný kotel pro hříšníky, které sama označí za udavače. S poťouchlou grimasou pak vytáhla z archivů režimu, který sama pomohla označit za zločinný, jakési materiály údajně pravdivé.

A co z nich vykouzlila?

Světoznámý, v emigraci žijící spisovatel Milan Kundera měl prý údajně pravděpodobně snad asi možná udat někoho, kdo byl následně skutečně zatčen a skutečně vězněn. Sám autor této Kunderu očerňující historky napsal alibisticky, že vycházel z informací, které v rámci vyšetřování zjistily tehdejší bezpečnostní složky, a že je podle toho třeba k případu přistupovat. Jinými slovy, měl v ruce kulové, ale bylo tam jméno „Kundera“, a tak to hned běžel vyslepičit.

Mediální podání této historky bylo natolik sugestivní, že veřejnost Kunderu víceméně už s udáním spojovala, a druhdy inteligentní Ivan Klíma se vyjádřil dokonce ve smyslu „tohle JE naprosto nečekané“.

Téměř nikdo však vzhledem k tomu mediálnímu amoku neměl odvahu veřejně položit základní otázku, totiž má-li Kundera s udáním co společného??