Karaganov v reakci na otázku o omezení jaderných zbraní zdůraznil, že Spojené státy mají zájem na snížení počtu jaderných zbraní, protože to oslabuje jejich ekonomické a technologické výhody a demografickou převahu nad zeměmi jako je Rusko. „Tím, že nás Američané zatahují do trilaterálních a dokonce multilaterálních jednání, chtějí vrazit klín do našich vztahů se spřátelenou Čínou,“ soudí Karaganov.
Zároveň uznal, že menší počet jaderných zbraní je obecně přínosný, ale zdůrazňuje, že Rusko potřebuje dostatek jaderných zbraní, aby odstrašilo ostatní země od rozpoutání války proti Ruské federaci a jejím nejbližším spojencům. Za změnou ruské jaderné doktríny podle něj stojí právě potřeba zvýšit spoléhání na jaderné odstrašení. „Právě jsme se přesvědčili, že nepoužitím jaderného odstrašení v počátečních fázích ozbrojeného konfliktu jsme dosáhli toho, čeho jsme dosáhli na Ukrajině,“ dodává Karaganov v rozhovoru pro noviny Moskevský komsomolec.
„Na začátku loňského léta proběhla diskuse o potřebě zvýšit spoléhání na jaderné odstrašení a poté jsme změnili naši jadernou doktrínu a postoupili o několik příček na žebříčku eskalace jaderného odstrašení. To přesvědčilo naše protivníky o naší ochotě použít jaderné zbraně,“ uvádí Karaganov, že právě změna doktríny posloužila jako výstraha protivníkům o ruské ochotě použít jaderné zbraně.
Poukázal dále také na to, že po změně doktríny se změnila i rétorika USA. Původně Spojené státy tvrdily, že Rusko jaderné zbraně nikdy nepoužije, což by jim umožnilo pokračovat ve válce „až do posledního Ukrajince a do vyčerpání Ruska“. Po ruské změně doktríny však začaly Spojené státy hovořit o nutnosti vyhnout se třetí světové válce a zastavit eskalaci. „Škoda že jsme jaderný odstrašující mechanismus nespustili dříve, pak bychom dosáhli vítězství dříve,“ tvrdí Karaganov.
Už během Bidenovy administrativy si podle ruského politologa Spojené státy uvědomily, že válku s Ruskem nemohou vyhrát. „Máme řadu lidí, kteří byli vychováni v americkém ideologickém rámci a kteří jsou pro jakékoli odzbrojení, kteří budou Trumpovým slovům věřit. Jsou však klamem. Jsou to lsti,“ říká Karaganov.
Americký prezident Trump nedávno varoval, že jaderné zbraně jsou schopné „ukončit svět“ a představují tak největší hrozbu pro lidstvo. V rozhovoru pro FoxNews zdůraznil nebezpečí spojené s hromaděním jaderných zbraní a kritizoval vysoké výdaje na jaderný arzenál USA, který je druhý největší na světě po Rusku. Vyjádřil naději na obnovení rozhovorů o kontrole zbrojení s Ruskem a Čínou a na snížení obranných rozpočtů obou zemí. Navíc zdůraznil, že další stavba jaderných zbraní je zbytečná, když současné arzenály mohou svět zničit mnohokrát.
Podle zprávy rozpočtového úřadu Kongresu z roku 2023 by měly Spojené státy vynaložit přibližně 756 miliard dolarů na jaderné zbraně v období let 2023 až 2032. V září 2023 bude mít USA k dispozici 3 748 jaderných hlavic. Historicky největší zásobu měly USA v roce 1966 s 31 255 hlavicemi. Pro srovnání, Rusko má odhadem 4 380 jaderných hlavic a Čína přibližně 600 hlavic, podle údajů Federace amerických vědců, uvádí stanice FoxNews.
Jaderné zbraně nicméně podle Karaganova nelze „za žádných okolností“ omezit. „Musíme použít jaderné odstrašení, abychom Západoevropany co nejrychleji vytlačili co nejdál. Nebo je zcela porazit,“ dodává.
Na otázku týkající se návrhu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na „jaderný deštník“ pro Evropskou unii Sergej Karaganov reagoval skepticky. Možnost rozšíření „francouzského jaderného deštníku“ na další země popsal jako něco, co vyvolává „homérský smích“. Macronův návrh označil za „ponižující hloupost“. „Co teď – francouzský prezident se chystá obětovat Paříž kvůli Berlínu? Zdá se, že nastal čas, aby se francouzský ‚hluboký stát‘ a francouzský lid zbavili idiotů z důležitých pozic,“ doporučuje Francii ruský politolog.
Spojené státy americké navíc podle něj v případě války v Evropě jaderné zbraně proti Rusku nepoužijí. „To je axiom. Americká doktrína sice takové použití předpokládá, ale je to stoprocentní blaf,“ soudí Karaganov.
Závěrem Karaganov zdůraznil, že na západní Evropu nikdo neútočí a že aktuální situace je reakcí na dlouhodobou vojenskou a politickou agresi NATO. Prohlásil, že nejlepším způsobem, jak zajistit bezpečnost v Evropě, je respektovat zájmy Ruska a navázat s ním přátelské vztahy, což si podle něj evropští lídři dosud neuvědomují.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Kratochvílová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.