Lipovská v rozhovoru s Janou Bobošíkovou uvedla, že je nesmysl házet současnou míru inflace jen na válku na Ukrajině. „Je to nesmyslné zjednodušení, jako když se velké deficity zahalovaly do roušky boje s covidem. Válka na Ukrajině se na cenách odráží až s určitým časovým zpožděním, míra inflace ale začala narůstat už v loňském roce. Ty faktory vidíme už několik let, je to špatná fiskální politika vlád a ministerstev financí v Evropě a také národních bank,“ spustila Lipovská.

Chyby nalézá ekonomka například v rozhodnutích Evropské centrální banky, která inflaci v České republice zásadně ovlivňuje. „Českou ekonomiku výrazně ovlivňuje Evropská centrální banka, která v minulých letech lidově řečeno tiskla velké množství peněz a skupovala nezajímavé cenné papíry vlád eurozóny nebo státních firem. Ti, kdo na rizika tohoto kvantitativního uvolňování upozorňovali, tomu podle nich nerozuměli, ale dnes vidíme, že měli pravdu,“ vysvětlovala Lipovská.

„Za růstem cen ale stojí také záporné úrokové sazby, což velmi zjednodušeně znamená, že při půjčování od Evropské centrální banky vám ta banka ještě zaplatí. Proto se například německým investorům nevyplatilo investovat do cenných papírů Evropské centrální banky, ale investovali v České republice třeba do nemovitostí, což způsobilo růst jejich cen a také růst inflace,“ pokračovala ekonomka s výčtem důvodů současné inflace.

Důvody, proč je inflace v České republice jedna z nejvyšších na světě, je podle Lipovské třeba hledat již dávno v minulosti. „Česká republika má jednu z nejvyšších inflací, protože měla dlouhodobě velmi špatnou hospodářskou politiku, a to se můžeme vrátit na posledních 15 až 20 let. Největším problémem bylo zejména masivní zadlužování naší země pod rouškou covidu, ačkoliv to zadlužování začalo již dříve. Naše inflace 14,2 % je momentálně vyšší než třeba v Egyptě nebo Mexiku a dalších zemích třetího světa,“ zkritizovala Lipovská mimo jiné předchozí vládu.

„Ty kořeny jsou ale opravdu dávnější, nedokázali jsme se například vyrovnat s ekonomickou recesí v roce 2008, kdy jsme se snažili řešení recese zahalit do jejího odsunutí. My jsme tu recesi vlastně nikdy neřešili, jen ji před sebou tlačili až jsme ji dotlačili do krize covidové a tlačíme ji dále, a dokud ji nedořešíme, tak ty problémy budou pokračovat a ta spirála inflace se může ještě více roztočit,“ pokračovala Lipovská v analýze důvodů inflace.

Lipovská výrazně kritizuje zejména rozhodování České národní banky, která boj s inflací řeší zvyšováním úrokové míry. „Zvyšování úrokové míry jako nástroj pro boj s inflací je dokonale učebnicový postup, jenomže živá ekonomika se nikdy nechová jako učebnice a nechápu, že lidé v ČNB nadále věří tomu, že vztah mezi úrokovou mírou a inflací je dokonale symetrický, když se o tom vedou velké ekonomické diskuse,“ uvedla ekonomka s tím, že pro lidi to nic dobrého neznamená, protože úročení 6 % na stavebních spořeních a jinde nevykoupí zvyšování cen v řádu 15 %.

Guvernér ČNB by podle Lipovské měl používat i jiné nástroje, jako například verbální intervenci, protože slovo guvernéra má v dnešní nejisté době šanci ovlivnit hospodářskou situaci. „Proto je třeba pojmenovat pravdivě situaci, říct, kde udělali chyby a díky tomu by se změnila atmosféra na trzích. ČNB by také měla pracovat s reálnou ekonomikou a hlavně splácet státní dluh. To je ale v rukou vlády, která slíbila, že přijde s novelou státního rozpočtu. V tom novém rozpočtu by se měla vláda snažit o přebytkový rozpočet. Je to drastická cesta, ale je to jediná cesta na snižování inflace,“ nastínila Lipovská možné způsoby řešení.