Za uplynulé roky vydala Česká republika na obnovu válečných hrobů našich legionářů v Rusku částku přesahující devatenáct milionů korun. Ruská strana se na tom z finančního hlediska nepodílí, což by podle dohody měla. Na péči o ruské válečné hroby v Česku jsme vydali přes sto milionů korun. Tyto informace mimo jiných sdělil v pondělním v on-line přenosu z Knihovny Václava Havla historik Eduard Stehlík. Jednalo se o diskusi nazvanou Pomníková diplomacie a hybridní válka, kterou byla zakončena minisérie debat k tématu osvobození Prahy a fenoménu maršála Koněva.

Válečné hroby

Moderátor a ředitel knihovny Michael Žantovský nejdříve zmínil Smlouvu o přátelství a spolupráci s Ruskem z roku 1996 a její dva články, které se týkají právě pomníků. Stehlík, jenž byl do konce loňského roku ředitelem odboru pro válečné veterány ministerstva obrany, nejdříve ujasnil pojem válečný hrob. U nás jsou dva typy. Válečný hrob s ostatky člověka, co zahynul za války a válečné hroby bez ostatků, což mohou být pomníky padlým v první i druhé světové válce či pamětní desky. Taková je definice podle zákona z roku 2004 o válečných hrobech a pietních místech.

"Pokud jde o pomník vojevůdce, který nepadl za války a není ani v pomníku pohřben, tak z hlediska českého právního řádu se nejedná o válečný hrob," dodal Stehlík, současný ředitel Památníku Lidice, a dále hovořil o legionářských pomnících, které byly v letech sovětské vlády v Rusku zničeny, a útrapách s jejich současnou obnovou.