Ekonomka Markéta Šichtařová se na blogu iDNES.cz zamyslela nad příčinami sucha, které už několik let po sobě sužuje Českou republiku. Dáma připomněla, že sucho trápilo naše území i před lety, např. v roce 1947 nebo v 18. století. „Evidentně tedy nemá smysl všechno stoprocentně svalovat jen na globální oteplování,“ podotkla.

• Celý komentář naleznete zde

„V krajině bychom dokázali udržet více vody, kdybychom měli mezi poli více přirozených předělů, ale nemáme. A kdybychom nepěstovali ve velkém kukuřici a řepku, která sucho jen zhoršuje.“ Tak to alespoň vidí hydrologové a Šichtařová jim dává za pravdu. Jedním dechem dodává, že kukuřici a řepku pěstují čeští zemědělci ve velkém kvůli penězům, přesněji řečeno kvůli dotacím, které naslibovali politici. Za sucho tedy podle ekonomky mohou v konečném důsledku politici. „Tohle je ekologický problém jak hrom a je způsobený regulací státu.“ zdůraznila Šichtařová.

„Kdysi jsem se právě kvůli této otázce přela s jedním ministrem zemědělství. Prohlásila jsem, že za lány řepky může existence dotací. On se ohradil, že dotace za řepku nemohou, protože na řepku dotace nejsou. Ano, technicky vzato měl pravdu. Žádná speciální zemědělská dotace ‚na řepku‘ není. Jenomže ekonom to vnímá v širším kontextu. Tak zaprvé – existuje dotace na osetou plochu, na které se hospodářské plodiny pěstují, tedy i na řepku. A zadruhé a hlavně – po řepce je státem vyvolaná umělá poptávka kvůli povinnému přimíchávání biosložky do pohonných hmot. Takže i když nebudeme u řepky používat slovo ‚dotace‘, ekonomická logika je stejná. Nejlépe bychom asi měli používat pojem ‚státní zásah‘. Zkrátka zemědělci nepěstují řepku proto, že by ji měli rádi, ale protože se jim to vyplatí. A vyplatí se jim to proto, že to tak stát nastavil,“ vysvětlila důkladněji.

Řepka se přimíchává do biopaliv a kukuřice, která problém sucha také zhoršuje, se zase spaluje v bioplynových elektrárnách. tzv. „ekologové“, jak je tituluje Šichtařová, si to sice chválí, ale ve skutečnosti to přírodě škodí.

„Zkrátka, cesta do pekla je vždy dlážděná dobrými úmysly. Kdyby se ekologové na svoje hypotézy a regulace raději vykašlali a nehráli si na sociální inženýry, měli bychom dnes kvalitnější benzín a víc vody v krajině. Zemědělci by tolik nebojovali se suchem. Ostatně podobně jako naši ekologové si na sociální inženýry hráli i soudruzi v Sovětském svazu. Dnes už víme, jak zničili celou oblast kolem Aralského jezera. Další klasický špatný zásah státu,“ nešetřila kritickými slovy na adresu politiků Šichtařová.

Hlavní problém vidí v tom, jak jsou nastaveny dotace v zemědělství. Kdyby jich nebylo, potraviny by byly dražší, ale lidé by s nimi neplýtvali, kukuřici by jedli, nepálili by ji a zemědělci by o půdu, která by jim víc vynášela, lépe pečovali. Dotace však tento přirozený řád věcí pokřivují. Není však jisté, že se podaří situaci napravit, protože přimícháváním řepky do paliv se zabývají i firmy premiéra Andreje Babiše (ANO) momentálně odložené ve svěřenském fondu předsedy vlády.