Máme za sebou další komický týden českého politického divadla. Mirka z Vysočiny prchala z inaugurace prezidenta, jako by si dala zelenou vysočinu. Naštěstí nevzpomínala v mravném rozhořčení předváděném v médiích na svůj předlistopadový kariérní růst. To by prchal i Fiala a ucpával si uši. Protinárodní média vedená ČT nadávají prezidentovi za oprávněnou kritiku z hlediska závislosti ČT a Bakalových médií na zájmových skupinách a pražské havlérce, aniž by jejich redaktoři uvedli, co vlastně prezident řekl. Puberťáci se chystají stávkovat, aby se náhodou nemuseli učit. Komediantky povzbuzují k revoluci hlupáky, kteří ani nevědí, že všechno je přesně naopak, hlavně dobře zaplacené a pod zahraniční kontrolou a finanční podporou. Zůstává otázka, kdo a kdy bude, či nebude vládnout, přičemž je jasné, že každý nebude kamarád s každým. A máme nového náčelníka Generálního štábu.

Ke komediantům, či komediantkám, ať už profesionálním, nebo politickým se již vyjádřil kdekdo. Já jsem si jen vzpomněl, že hysterické ženské se kdysi úspěšně léčily erotickými pomůckami, dokonce se šlapacím pohonem, či cvičenými psíky. Nejsem Radim Uzel, a proto se budu věnovat armádě. Pravděpodobně to bude můj nejkratší článek na Parlamentních listech.

Po pravdě jsem se obával, že ministryně obrany nechá pod tlakem zájmových skupin vládnout již bývalého náčelníka. Případně ještě horší možnost, že povolá z Bruselu Pavla, aby přesvědčil národ, že má jít radostně do jaderné války se zpěvem Ódy na radost, navíc v rámci eurosocialistického Bundeswehru Merkelové. Odborně dobrých, statečných a vlasteneckých generálů je nedostatek. Mnozí z nich odešli, nebo museli odejít. Generál Aleš Opata je v současnosti pravděpodobně nejlepší možnost. Náčelníků jsem zažil celou řadu. S některými jsem se i setkával. Z těch polistopadových po rozdělení republiky mne příjemně překvapil Karel Pezl. Už tehdy nebyl nejmladší, ale měl skvělý rozhled, jazykové schopnosti a myslelo mu to. Nemusíte se mnou souhlasit, ale taková je moje osobní zkušenost. Dále již to bylo podstatně slabší. Připomenu jen některé přezdívky některých náčelníků, které jsem slyšel: Kecal tisíce pánů, Slipař, Přehlídkový děvkař, Politruk/Zelený Lojza/Cizácký slouha, Protekční ženich. Uvádím jen ty slušné. Minimálně dva z nich udělali kariéru tak, že se správně oženili. V zásadě ani jeden neudělal jednoznačný dojem jako opravdový odborník, vlastenec a obránce vlasti a národa. Odborností samozřejmě nemyslím papouškování americké propagandy o hybridní válce a ruské agresi, případně žvásty o civilních vrtulnících. Nelze se zbavit dojmu, že většina náčelníků měla již předem umetenou cestičku a určitě to nebylo zadarmo. Bez ohledu na mediální reklamu zeleného Lojzy byl pravděpodobně největší voják Slipař. Někdy se sice choval s přehnaným sebevědomím jako desátník základní služby, ale nepolitikařil a působil dojmem chlapa. Asi proto musel kvůli mediálně nafouknuté ptákovině zmizet, aby uvolnil místo lepšímu bojovníkovi mezi panskými půlkami. Každopádně podlézání a ponížená služba cizím zájmům vybraným soudruhům vynáší. Válečný štváč Pavel dostal nedávno vysoké americké vyznamenání za ohlupování lidí při propagaci války v Evropě. Kdysi se vyznamenání dávala statečným lidem, dnes takovým, kteří pro koryto zapomínají na svoji vlast a národ. Amerika se dost změnila a nikoli k dobrému. Ještě mohl dostat za odměnu noc s Albrightovou, Clintonovou, případně Sorosem. Zasloužil by si to.