V úvodu besedy položil starší muž dotaz na poctivost médií. „Nemyslím si, že  Babišovy noviny jsou nějak zvláště více tendenční než ty jiné. I ty ostatní vlastní miliardáři. Ať je to Bakala, Babiš nebo pan Křetínský, který vlastní uhelné doly nebo některé významné pražské podniky – jako náměstek primátorky jsem s ním přišel zprostředkovaně několikrát do styku. Mimo jiné také vlastní fotbalovou Spartu. Nebo pan Valenta, který vlastní síť kasin a také ParlamentníListy,“ uvedl Matěj Stropnický. 

Podle něj je dobré vědět o vlastnictví, „… protože se to neprojevuje v každé větě nebo v každé zprávě, kdo  noviny vlastní. Ale ve skutečnosti je to v pozadí. Na co novinář myslí, když píše článek, protože některé věci prostě nenapíše. A to se projevuje napříč médii,“ konstatoval bývalý nejmladší pražský náměstek.

Hranice bez hranic

„Noam Chomsky, největší americký kritik elit, napsal za prezidentování Ronalda Reagana knihu, která nebyla nikdy přeložena do češtiny, a přitom to je významná publikace. Jmenuje se Výroba souhlasu. Je to kniha o tom, jak americká média pokrývala války ve Střední Americe, v Nikaragui, Hondurasu. A také ve Vietnamu. Kritika toho je zdrcující. Média, jak píše Chomsky, držela a respektovala to, co říkaly státní orgány a vláda. Včetně zkreslování toho, co vláda chtěla zkreslit, včetně utajování toho, co vláda chtěla utajit. Držet status quo ekonomicko-politického systému. On dává pochopit to, proč lidé věří médiím – dnes ještě méně, proč jdou dolů náklady a prodeje tiskovin, proč vedle rostou ta takzvaně nekorektní média. Já to slovo ‚nekorektní‘ nechápu ani tak, že nutně znamená psát nepravdu, ale tak, že drží basu s tou politickou mocí, vládou a mocí, kterou reprezentuje. To jsou média, která začala aktivně „vytvářet nesouhlas,“ řekl bych. „Mnohdy k tomu ovšem používají také zkreslování a zatajování zase jiných věcí než ten mainstream. Toho je třeba si být vědom. Nekorektní neznamená ani automaticky pravdivější,“ konstatoval Stropnický. 

Specialitka tuzemských médií

„Před rokem vyšla kniha, která se jmenovala Čeští novináři v komparativní perspektivě. Vydala ji Masarykova univerzita. Autoři udělali první vědecký výzkum politických názorů novinářů u nás na velmi reprezentativním vzorku asi dvou tisíc osob, zaměstnaných v médiích. Z toho vyšlo, že zatímco 60 procent české populace se v neveřejných průzkumech hlásí k levici a k levému středu, tak se přes 60 procent novinářů hlásí k pravici a pravému středu. Tady vidíte nepoměr v reprezentaci mezi veřejností a novináři, který jako specifický český faktor přispívá k zeslabování důvěry médií a k nástupu takzvaně alternativních médií,“ uvedl Matěj Stropnický a pokračoval: „Byl tam také soupis zpravodajských hodnot, jako ověřování zdrojů nebo nepodsouvání vlastního názoru, není-li podložen fakty. A bylo tam srovnání s německými a švédskými novináři. Výsledek? Devadesát procent německých a švédských novinářů svůj názor, nemá-li oporu ve faktech, do článku nenapíše, jenže českých jen šedesát procent. Dva z pěti novinářů nám tu své názory předkládají jako fakta, to je naprosto alarmující,“ zdůraznil Stropnický.

Čert Babišem, nebo Babiš čertem?

„Důležitý je také kritický čtenář,“ podtrhl host besedy. „Tedy jestliže máte dostatečnou vlastní zkušenost, a to nejen co jste zažil, ale i přečetl. Četba přece koncentruje zkušenost jiného člověka. Také je třeba vědět, že média mají svůj bytostný zájem, což je zisk. Kromě toho mají i nějaký názor v pozadí, což jsou zájmy vlastníků, a tak nastolují nějakou agendu. Babišovy noviny třeba napíší o nějakém problému, Babiš už má připraveno řešení, a tak jej třeba za týden u sebe v novinách představí. Je to až komické. Ale vzpomínáte si ještě, jak takový Bakala třeba přímo financoval volební kampaně hned několika pravicovým stranám najednou? A že nám jeho média pořád valí do hlavy, jak důležitý je ten neregulovaný volný globální trh? Dělají to už dvě desítky let. Žádný vlastník našich médií navíc nemá jen sdělovací prostředky, protože by se tím neuživil. Tedy je to někdo, kdo podniká v energetice, v zemědělství, a má tak svoje další zájmy. Média mu slouží tím, že mu kryjí záda, a také jako součást PR, neboť velké firmy dnes vydávají na reklamu i víc než třetinu celkových nákladů: takže inzerují ve vlastním. Čili: k Babišovi jsem kritický, ale neumím se dost nadchnout pro myšlenku, že je to ten největší čert u nás. Agrofert není zločinnější korporace než jiné. Je to prostě jen jeden z mnoha čertů, který se zrovna stal premiérem. A tak je to i s jeho novinami,“ uvedl na adresu současného ministerského předsedy Matěj Stropnický.