Řada lidí se sešla už v půl páté u Jihočeského divadla, kde se konala akce s názvem Rozsviťme demokracii. Na improvizovaném pódiu zaznělo několik známých písní. Přesně v 17 hodin se pak lidé v průvodu vydali na náměstí, kde zapálili pod bustou T. G. Masaryka svíčky. Z některých vytvořili nápis DEMOKRACIE. „Strašně to uteklo. Před třiceti lety jsem tady byl taky, dnes jsem chtěl vysvětlit vnoučatům, co se tehdy stalo. Přišli jsme zapálit svíčku,“ prozradil pan Zdeněk, který přijel do Budějovic zavzpomínat z Novohradska. „Jo, svobodu máme, ale musíme o ni pořád bojovat,“ dodal rázně.

Někteří lidé měli v rukou státní vlajky, nechyběly ovšem ani cedule s různými nápisy. Na jedné byla podobizna Václava Havla se vzkazem: „Občané, děkuji Vám.“ A ani při této vzpomínkové akci se nezapomnělo na premiéra Babiše. „Budějce tě vidí, Babiši,“ hlásala další cedule.

Spisovatelka Lukášková: Seděla jsem tátovi na ramenou a křičela, ať žije Havel

Hned na úvod akce, která se konala na náměstí, promluvil zástupce českobudějovické diecéze, který se rozhovořil o pravdě a lásce, které zvítězí nad lží a nenávistí. Poté si vzala slovo spisovatelka Markéta Lukášková.

„Je velkou ctí, že tady mohu stát. Před třiceti lety jsem na tomhle náměstí byla také, ale to mi byl jen rok a čtyři měsíce. Seděla jsem tátovi na ramenou a křičela jsem, ať žije Havel,“ zavzpomínala s úsměvem spisovatelka s tím, že vzpomínku na ten den má sice mlhavou, ale že i tak je to pro ni významné. Promluvila také o tom, jak je důležité, že se o listopadové události zajímají i mladí lidé, a vyjádřila se, že nerozumí tomu, proč jejich iniciativu a názory někteří kritizují. „Proboha! Vždyť to je pro tu společnost ta nejlepší zpráva, že i lidi, kteří se do té svobody už narodili, ji nepovažují za nějakou samozřejmost a pořádají akce, kde si připomínají, že když se demokracie jednou vybojovala, je třeba hlídat, aby se zase neztratila,“ řekla rázně a dodala: „Je třeba si připomínat, že politici tu nejsou od toho, abychom se jich báli, aby nás zastrašovali. Jsou tu pro nás, my jsme si je zvolili jako svoje zástupce. A je proto důležité, abychom měli sebevědomí a nebáli se dát najevo svůj nesouhlas s jejich konáním. A ne jednou za rok, třeba klidně každý den. Nejen na výročí revoluce.“ Doplnila, že jednou z nejlepších příležitostí, kterou nám demokracie nabízí, je možnost být občansky aktivní. „Nemusíme být frustrovaní z toho, že jeden člověk nic nedokáže. Vždyť myšlenka a čin jednoho člověka se často může přerodit v nějakou velkou věc. A my sami, každý z nás, se můžeme zasadit o to, aby v naší ulici nebo obci vznikl spolek nebo iniciativa, můžeme oslovit svého poslance, sepsat petici, uspořádat sousedské setkání… Těch možností je spousta. Přála bych si, abychom se nepasovali do role malých bezvýznamných lidí. Protože hlas každého z nás je důležitý,“ sdělila spisovatelka.