Rakousko za takzvané autochtonní neboli původní menšiny uznává burgenlandské Chorvaty, Slovince, Maďary, Romy, Čechy a Slováky.

Podle Bernarda Sadovnika, který zastupuje korutanské Slovince, je „za pět minut dvanáct“. Pokud příští rakouská vláda, kterou se nyní snaží sestavit lidovci bývalého kancléře Sebastiana Kurze a Zelení, nepošle národnostním menšinám více peněz, hrozí podle Sadovnika, že postupně zaniknou. Ohrožena je tak podle něj identita celého Rakouska.

K výzvě za větší státní podporu menšinám se připojili také Češi, kteří historicky žijí nejčastěji ve Vídni. Jejich zástupce Karl Hanzl, který stojí mimo jiné v čele Školského spolku Komenský, řekl, že záměrně menšiny v Rakousku podle něj nikdo nepotlačuje. „Nikdo nikdy neřekl nic negativního,“ uvedl. Výzvy, které menšiny adresovaly několika rakouským vládám, ale prý zůstaly nevyslyšeny.

Menšiny požadují navýšení finanční podpory od státu, jejíž výše se podle nich nezměnila od roku 1996. Podle zástupce rakouských Maďarů Josefa Hollose nejde ale jen o peníze. Nutné jsou podle něj i úpravy zákona o menšinách, podpora dvoujazyčných školek a větší podpora menšin v oblasti médií.

V Česku se o podpoře krajanů v Rakousku intenzivně debatovalo naposledy letos v dubnu v souvislosti s návštěvou prezidenta Miloše Zemana ve Vídni. Zeman tehdy kritizoval bývalého vídeňského starostu Michaela Häupla za to, že radnice rakouské metropole za jeho úřadování nedala místní českojazyčné Komenského škole „ani šilink“. To se ale ukázalo být nepřesné. Ačkoli škola nedostává systémové a pravidelné příspěvky, v roce 2009 získala z kasy rakouského hlavního města příspěvek ve výši jednoho milionu eur na opravu a rekonstrukci budovy, v níž sídlí. Školský spolek Komenský provozuje školku, obecnou školu a reálné gymnázium.