V první řadě se vyjádřil k novoročnímu projevu německé kancléřky Angely Merkelové s arabskými titulky. „Já jsem kritický ke krokům kancléřky Merkelové. Ona se snaží vlichotit svým budoucím voličům. A to se zase nelíbí mně,“ posteskl si. Politik je tu od toho, aby představy voličů nejen plnil, ale také je překračoval a občany vedl. Plnění přání voličů by podle publicisty zvládl kdejaký úředník, politik musí vést.  

Paní Merkelová se rozhodla, že uprchlíky přivítá, a s nikým to nekonzultovala. Některé státy, jako např. Visegrádská čtyřka, jíž jsme členy, se vzepřely. „Německo se stalo jakousi laboratoří pro sociální experiment a tím experimentem je nelimitované přijetí uprchlíků z Blízkého východu,“ varoval host. Domnívá se totiž, že nejmocnější dáma Evropy nedomyslela, co tím může způsobit. Hrozí nám postupné opuštění našeho hodnotového systému ve snaze najít kompromis s příchozími imigranty. „Z tohoto procesu mohou vyhřeznout mnohá nebezpečí,“ doplnil.

Částečně to přičítá německému traumatu ze druhé světové války.

Kdo je „při zdi hráč“?

V České republice nacházíme takové politiky, které by bylo možné označit za „při zdi hráče“. Podle Fištejna to jsou všichni politici, kteří by se u nás chovali rádi stejně jako paní Merkelová. A z toho těží radikálové. To ovšem v českých dějinách není nic nového. I v nacistických dobách jsme tu měli kolaborantskou vládu a nelze vyloučit, že se u nás znovu dostanou radikálové k moci, pokud se to bude dít i v okolních zemích. Stojí za připomenutí, že sám Fištejn býval uprchlíkem, když utekl před komunisty do Rakouska.

Chystá se Putin na válku?

Následně padla od moderátora Luboše Xavera Veselého zásadní otázka. „Chystá se Putin na válku s Tureckem?“ Fištejn o tom pochybuje. Donedávna bylo Turecko blízkým přítelem Ruska, mezi oběma zeměmi probíhala čilá obchodní výměna. Jenže teď Putin musí přikládat polínka pod „mobilizační kotel“, aby neztratil podporu vlastních lidí. Stačí si uvědomit, že se v Rusku stále dokola mluvilo o Ukrajině. Před pár měsíci k tomu přibylo ještě uprchlické téma. Ale to neznamená, že je ukrajinská otázka vyřešena. Jde o zmražený konflikt, který může zůstat zmražený ještě velmi dlouho.

Nakonec si posteskl nad tím, kdo vlastní česká média. „Je to oligarchizace českých médií. V devadesátých letech jsme doufali, že k tomu nedojde, ale stalo se to, že média koupili oligarchové, a jediná možnost je, že je opět začnou prodávat, jenže to se neděje. Není komu je prodat.

• Celý záznam rozhovoru naleznete na oficiálních stránkách Frekvence 1, a to ZDE.