Mallotová píše: „Je to pět let, co Merkelová, aniž by k tomu dostala souhlas Bruselu, natož pak kohokoliv z vedení členských států, otevřela v roli samozvaného diktátora hranice EU.“ A dodává: „Za těch pět let se náš svět od základů proměnil, a dokonce v mnoha ohledech i zhroutil. Vzpomínáme si vůbec ještě, co všechno by tenkrát vůbec nebylo možné?“ Bývalý blízký spolupracovník premiéra Topolánka Martin Schmarcz ji v komentářích trochu poupravil.

V dalším příspěvku Helena Mallotová uvádí postřehy z německého tisku: „Rodiče dětí s migračním pozadím chtějí na některých německých školách prosadit, aby jejich děti směly ve škole mluvit turecky.“ To vidí Mallotová jako zásadní problém, protože v takovém případě by podle ní byla ohrožena integrace dětí. A uvádí i příklady: „Např. v Blumbergu, městu na okraji Schwarzwaldu, má škola 43 % dětí s migračním pozadím, navíc ze 16 různých národů. Pokud se v takovýchto školách, jakých jsou v Německu tisíce, má podařit děti vzdělávat a socializovat, pak to jde jenom jednou společnou řečí, a sice důsledně během vyučování i o přestávkách, a třeba i na školním dvoře.“ Takovou řečí má být podle Mallotové pouze němčina.

„Někteří rodiče s migračním pozadím a jejich právníci to nechtějí pochopit. Dokonce se ozývá, že se jedná o násilnou germanizaci.“ Poukazuje bývalá poslankyně.