Podnikatelka z Kyjeva se v roce 2014 vydá na Donbas, kde pomáhá armádě v boji proti místním separatistům. Tak začíná román Dcerka od Tamary Duda, který vyšel i v češtině. A v pondělí v Divadle Komedie jeho dramatizací začal pražský divadelní festival Měsíc Ukrajiny.
Jde již o třetí ročník, začínající vždy na výročí ruského útoku z roku 2022. „Městská divadla pražská nezůstávají stranou v pomoci Ukrajině v boji proti ruské válečné agresi. Od spontánních akcí z období začátku války, které měly za cíl vyjádřit okamžitou podporu Ukrajině a shromáždit finanční i materiální pomoc, přešla Městská divadla pražská k dlouhodobým koncepčním aktivitám,“ vysvětlují na svém webu přímo Městská divadla pražská, pořadatel celé akce.
Úvodní hru Dcerka přijelo sehrát Národní divadlo Marie Zankovecké ze Lvova a představení navštívil ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč.
Součástí zahájení byla i vernisáž výstavy Dočasná místa. „Zve k zamyšlení nad povahou prostoru, který nazýváme domovem, a nad tím, jak zkušenosti z nových míst mění naše vnímání sebe sama i světa kolem nás,“ zve divadlo.
Začátek letošního festivalu tak navazuje na konec toho loňského, který obstaralo drama Café 1933, vycházející ze zničení památníků ukrajinského hladomoru, spáchaného v říjnu 2022 ruskými okupanty v Mariupolu. „Režisérka Anna Turlo provází diváky „holodomorem“ na Ukrajině prostřednictvím konkrétních lidských osudů, autentických scén a dialogů i příkladů dobového jídelníčku. Přijměte pozvání k prazvláštně prostřenému stolu v nasycené Evropě, u kterého započne cesta unášející nás nazpět dějinami do nejtemnějších časů, na které ovšem není radno zapomínat,“ zvali tehdy dramaturgové.
Letos je Anna Turlo hlavní kurátorkou programu. Můžete zajít v pátek 28. 2. na inscenované čtení klasického ukrajinského dramatu Ukradené štěstí. Dílo ukrajinského klasika Ivana Franka představí čeští herci v režii Kostiantyna Žirova.
Příští pondělí následuje v Divadle Komedie inscenace The Border o ukrajinské nebinární umělkyni, která v roce 2022 odchází na frontu.
Měsíční festival nabízí i tematické večery, třeba 11. března v Kavárně ABC večer věnovaný významným ukrajinským ženám.
Ty mají hlavní slovo i v představení Spy Girls, což má být „divoká kombinace investigativní žurnalistiky, kyberaktivismu a divadla“. Příběh atraktivních mladých hereček, ze kterých se stanou agentky působící mezi ruskými okupanty; pro explicitní scény není představení doporučováno divákům do 18 let. „Budete překvapeni, co všechno naivní ruští vojáci divadelním špionkám dobrovolně poskytli,“ slibují tvůrci představení v angličtině s českými titulky.
Národní divadlo Ivana Franka z Kyjeva přiveze na festival představení Caligula o římském císaři sžíraném nenávistí a krutostí.
Nadějný konec má přinést představení Kniha nocí v divadle Rokoko, popisující jeden rod a jeho cestu dějinami. „Neustále se opakující širá noc předků, kteří se v ní pokolení za pokolením rodí, křičí, milují, bojují, zraňují, uléhají a umlkají,“ prezentují dílo vytvořené na základě románu francouzské autorky žijící v Praze.
Festival bude doplněn vernisážemi a dalším doplňujícím programem v Městských divadlech pražských. Vše je součástí programu Městská divadla pražská pro Ukrajinu, který běží už od roku 2022. Podporují ukrajinské studenty, dávají prostor tamním divadelním souborům. „Všechny tyto aktivity jsou koncipovány tak, aby po konci války spolupráce s umělci a partnerskými organizacemi pokračovala obnovou ukrajinské kulturní sféry,“ vysvětlují.
Samotný festival je spolufinancován z veřejných prostředků. Ze Státního fondu kultury, přispělo i hlavní město Praha a rovněž čerpal z fondů Evropské unie. Podpořit jej mělo velvyslanectví Ukrajiny, velvyslanectví Estonska a rovněž Polský institut Praha.
Festival čerpá i z regionálních dotací v rámci Národního fondu obnovy.
„Z mých zkušeností se tady musíme bavit o sedmimístné částce,“ říká nad programem festivalu docent Petr Žantovský, který má s pořádáním podobných akcí vlastní zkušenost.
ParlamentníListy.cz požádaly o přehled čerpaných veřejných prostředků pořadatele, ale odpověď jsme prozatím neobdrželi. Veřejně lze dohledat příspěvek 750 tisíc korun ze Státního fondu kultury.
Městská divadla pražská rovněž čerpají dotaci na projekt Imagine UA, který má být určen na dlouhodobou podporu ukrajinských umělců. Není jasné, zda část těchto prostředků byla použita i na organizaci festivalu. Projekt měl v roce 2023 získat dotaci milion korun od ministerstva kultury. Odtud čerpá rovněž na projekt Kulturní diplomacie, v jehož rámci spolupracuje i s divadlem z Kyjeva.
Petr Žantovský ale upozorňuje, že do těchto aktivit se čím dál častěji začínají dostávat i aktivity mající politické ambice. V posledních letech podle něj došlo k podstatné změně, kdy akceptujeme, že deklarace postoje je sama o sobě důvodem pro pořádání kulturní či společenské akce a moc neřešíme, kolik to stálo a do čích kapes peníze šly. „To není jenom o umění. To jsou všechny ty sbírky, dronové iniciativy, které mají pomáhat,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz.
„Ono se to nezdá, ale náklady na ty akce se často pohybují v milionech. To, že jsou profesionálně zařízené, že demonstrace na Staroměstském náměstí měla aparaturu, videopřenos, spoustu sériově vyrobených transparentů, to není zadarmo,“ konstatuje. „To se musí u někoho objednat a ten vám za to pošle fakturu,“ připomíná.
Fotogalerie: - Společně za Ukrajinu!
Kdo na tyto akce přispěl, to se často velmi složitě zjišťuje, protože pořadatelem je často přímo k tomuto účelu založená neziskovka, která své účetnictví zveřejňuje až s odstupem. Aktuálně mají tyto organizace, jak si Petr Žantovský povšiml, v obchodním rejstříku zveřejněnu jen účetní závěrku za rok 2023, a některé ani to ne.
Pokud jde o akce na podporu Ukrajiny, pamětník Petr Žantovský není překvapen. „Ony se ty metody příliš nemění, jen vlajky nad hlavami. Já si vzpomínám, jak se v sedmdesátých a osmdesátých letech zpívalo pro Angolu nebo Nikaraguu, v devadesátých pro Kosovo, a teď tedy pro Ukrajinu“.
„Tam není nic nového pod sluncem. Festival politické písně, rezoluce pracovních kolektivů, verše recitované Jiřinou Švorcovou, to všechno je podobné jako dnes, když Jitka Čvančarová ukazuje na pódiu příběhy dětí z Mariupolu,“ zabrousil ještě jednou na Staroměstské náměstí.
Podpora Ukrajiny byla v Česku spojována s velkými kulturními akcemi už od začátku války od roku 2022. Krátce po jejím vypuknutí se konal velký koncert na Václavském náměstí, moderovaný Světlanou Witowskou a Danielem Stachem.
Žantovský nechce zpochybňovat, že pro některé lidi je téma intenzivní a citlivé. „Když jsem v neděli na té demonstraci viděl pod pódiem ty rozrušené ženy zabalené v ukrajinských vlajkách, tak si dovedu představit, že pro ně je to těžké. Nakonec, vlast máme jenom jednu, a i takovému Karlu Krylovi se v emigraci stýskalo a říkal Mnichovu „Mníšek pod Alpou‘,“ připomíná.
Jinou otázkou ale je, kdo a jak těchto nálad využívá. A tam se dostáváme právě k otázce ekonomických výnosů. „Mě by skutečně zajímalo, kdo to platí. A lidé by to měli vědět“.
Největší otázkou ale podle Žantovského je, jak dlouho ještě budou lidé ochotni ukrajinským příběhům naslouchat. „Nástupem Donalda Trumpa se ty světové šachy určitě začaly hrát trochu jinak. A naše teatrální hry už jsou tak trochu mimo,“ obává se.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 6 čtenářů)
Máme nadále podporovat Ukrajinu?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
