„Když volby nebo nějaký jiný hlasování dopadnou podle našich představ, tak je demokracie posvátná a nádherná a je potřeba ji respektovat, protože je to prostě nejvíc, a nic lepšího neexistuje, protože jak jinak rozhodovat o naší budoucnosti, a lidi, kterým se to nelíbí, si zahrávají s ohněm a táhnou nás do totality,“ napsal a dodal, že je jasné, že všichni jsme demokrati, ale demokracie se tak mění, že ani už nevíme, co je vlastně zač.

Zato když to ve volbách a v hlasování nedopadne podle někoho úplně „epesně“, tak najednou říkíme, že raději pěkně „pomalu a v klidu“. „Protože kdo má mozek v hlavě, tak ví, že demokracie není jen nějaká pitomá diktatura většiny, to bychom si nerozuměli, demokracie je diskuse a proces a nemyslete si, že ta hovadina, co jsme si teď odhlasovali, se jako stane,“ uvedl.

Volby jsou pomalu jako svátek demokracie a my se při nich podle Čermáka moc dojímáme, když chodíme za plentu a fotíme se s volebními lístky. „To je celý hrozně sluníčkový a srdíčkový. Jo ale když to nedopadne... hm ... co s těmi kretény a idioty, co hlasovali jinak než my?“ dodal.

Vypadá to, že jako nejlepší přístup k demokracii se nabízí ten nejvlažnější. „Prostě ti lidi, kteří pokrčí ramenama, ‚hm, tak nějak to dopadlo, ale asi se z toho neposereme, že jo‘, a pak se zase starají o to svoje, a někdy chodí volit a někdy nechodí, ale udržujou tu věc v chodu tím, že ji v zásadě nezpochybňujou, respektujou, a v tom svým lehce ignorantským přístupu ji vlastně uctívají,“ míní.

Za nejhorší považuje lidi, co se prý až příliš rozvášní. „Investujou do toho šíleně emocí, a těma lidma zmíněnejma v předešlým odstavci v podstatě opovrhují, protože neprodukují stejné nadšení pro demokracii jako oni,“ řekl a dodal, že „ale když to nedopadne podle jejich gusta, tak jim ta jejich emocionální investice v boha demokracie leží na podlaze jak bitcoin v únoru a jsou z toho otrávený a smutný a nasraný a chtějí to řešit“.