Petříček zopakoval své vyjádření ze sociálních sítí, že považuje 21. srpen 1968 za jedno z traumatických míst české historie a že je legitimní připomínat si oběti invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Památný den podle něj slouží právě tomuto účelu. Kritizoval také Rusko za relativizování událostí roku 1968.

„Naše vztahy nyní jsou zatěžovány otázkami, které patří historikům, ne politikům,“ uvedl rovněž Petříček. Připomněl, že kvůli věcné a odborné debatě o společné historii vzniklo společné česko-ruské fórum, a na této platformě je Praha připravena o minulosti debatovat. „Je důležité, aby se historie nestala součástí politiky,“ zdůraznil. Vytvoření památného dne ale za zapojení politiky do historie nepovažuje, podle něj jde o připomínku obětí.

Česko si bude 21. srpen připomínat jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Novelu zákona předložilo devět desítek poslanců ze všech klubů kromě KSČM, počátkem prosince ji schválil Senát a Zeman ji minulý týden podepsal.

Ruská diplomacie ve středu uvedla, že Praha se zavedením památného dne vrací k 50 let starým událostem a není ochotna otočit stránku dějin. Komentář, podepsaný tiskovým oddělením ruského ministerstva zahraničí mluvil o velkém rozčarování z českého kroku, který podle textu sotva napomůže vzájemné spolupráci.

Postoj k událostem roku 1968 už letos jednou zasáhl do česko-ruských vztahů. Dva ruští poslanci v červnu navrhli přiznat účastníkům invaze do Československa status válečných veteránů, což v Česku vyvolalo pobouření. Prezident Miloš Zeman si kvůli tomu předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského.