„Pohled na oficiální statistiky poskytuje ale zcela jiný obrázek, než jaký vykresluje Pavel Kohout,“ ohrazuje se ústřední banka textem Marka Petruše. Informoval o tom internetový zpravodajský deník První zprávy.

„Celkové vklady českých domácností u bank činily ke konci října letošního roku 1 887 miliard korun. To dělá zhruba 190 tisíc korun na jednoho obyvatele ČR včetně dětí. Pokud by tedy tyto úspory měly průměrné české rodině vystačit na tři měsíce, jak říká Pavel Kohout, pak by taková rodina musela utrácet hodně přes 100 tisíc korun měsíčně. Není pochyb, že je na první pohled zřejmé, že to není situace, v níž je průměrná česká domácnost. Skutečnost je taková, že roční spotřeba domácností činila v loňském roce 1 916 miliard korun, což je zhruba 32 tisíc korun měsíčně na jednu průměrnou (dvoučlennou) domácnost. Vklady domácností u bank, které v posledních dvou letech rostly v tempu 3,5–4,5 %, by ve skutečnosti byly schopny pokrýt zhruba roční spotřebu domácností. Po odečtení splátek dluhů (jistiny včetně úroků), které v ročním úhrnu činí zhruba 90 miliard korun, by to stačilo na pokrytí spotřeby po dobu asi 11 měsíců,“ píše se ve vyjádření ředitele odboru pro styk s veřejností.

Nízkopříjmové skupiny utrácející více (protože jim nic jiného nezbývá)

„Samozřejmě toto platí o průměrných číslech. Spotřeba domácností se v uplynulých letech snižovala nejvýrazněji u domácností s nejvyššími příjmy, zatímco příjmy této skupiny vzrostly. Spotřeba se zvýšila poněkud paradoxně pouze u nízkopříjmových skupin. Oproti předkrizovému období tak většině skupin středněpříjmových a všem skupinám vysokopříjmových domácností zbyla o něco větší část jejich příjmů po zaplacení spotřeby a splátek úvěrů. Jinými slovy, zatímco míra úspor u vysokopříjmových domácností byla nejvyšší a dále rostla, u nízkopříjmových byla nejnižší a lehce záporná a dále klesala (tyto domácnosti se zadlužovaly, nespořily),“ pokračuje ve výkladu Marek Petrouš.

Vyjádření sdělovacími prostředky oblíbeného národohospodáře Pavla Kohouta ČNB nebere na lehkou váhu. „Koneckonců prakticky se všemi kritickými argumenty, které Pavel Kohout v rozhovoru na adresu listopadového rozhodnutí ČNB o oslabení koruny uvedl, se vypořádává už text viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla s názvem ,Měnová politika v časech měnového populismu´,“ dodává Marek Petrouš.