V červnu letošního roku Přibáň prohlásil, že sněmovní volby ukážou, jak cynický je tuzemský volič. Narážel na nezvládnutou epidemii covidu, nebo na skandály Andreje Babiše s čerpáním evropských dotací. Co výsledky vypověděly o možném cynismu občanů? „Je to vítězství pro Českou republiku, ale i pro Evropu, protože se ukázalo, ne že populisty porazíme, ale že je dokážeme alespoň zadržet v jejich pochodu a postavit proti nim alternativu. Takže tady se šlo volit s představou, že je v rukách osud demokracie a zjistili jsme během víkendu, že na místo ohrožení se zvolila středopravá vláda a že demokratický proces lze napravit, obnovit, a to je naděje, která přesahuje Českou republiku,“ sdělil Přibáň.

„Když se podíváte na ty volby, není to ale jednoznačné vítězství. Ta společnost je hluboce rozpolcena,“ dodal Přibáň s tím, že jde o dva nesmiřitelné bloky. „Je souhrou náhod a dílem osudu, který je nacionální, nacionálně-sociálně, tam propadlo 20 procent hlasů. Toto bylo první kolo voleb o ústavní demokracii, a to druhé kolo proběhne nejpozději v roce 2023 v prezidentských volbách, výsledek není vůbec jednoznačný,“ nechal se slyšet Přibáň, který opakovaně říká, že země je na rozcestí.

„Určitě na něm stále jsme. A viděli jsme, kdo na něm stojí. Když si Andrej Babiš pozve Viktora Orbána, tak je to jasná cesta k neliberální demokracii a teď je otázka, jak demokraté najdou ten společný hlas demokratů, ne napravo, nalevo, ale hlas demokracie proti hlasu populismu. Velká otázka těchto voleb je, kdo bude reprezentovat tyto voliče. Hlavní otázkou je, že Česko hledá levici,“ dodal Přibáň.

Švejnar vnímá současnou změnu jako zásadní. „Je to zásadní strukturální změna. Vidíme, že KSČM se nedostala do Parlamentu,“ sdělil Švejnar, že to je podle něj zcela zásadní palácová změna. „To, že se tam nedostala sociální demokracie, znamená, že nebyla schopná oslovit voliče,“ dodal Švejnar, jenž se obává, že dlouhá komplikovaná jednání o sestavení nové vlády mohou ohrozit ekonomickou stabilitu země a její křehký hospodářský růst.

„Jedna ze dvou temných věží padla. Jedna sedí na Hradě a druhá vládla pod křídly polokorupční vlády, která – když se na to člověk nechce dívat vlastníma očima, tak očima zahraničních zpráv – Andrej Babiš nebyl nikým jiným než člověkem, který prazvláštním způsobem se snažil rozviklat pozici České republiky v EU,“ hovořil dále Sedláček. Podle jeho slov máme nyní šanci se přihlásit k západním hodnotám. 

Daniel Prokop by následně propadl slova Jiřího Přibáně. „Když se koukáme na hlasy, tak propadlo 20 procent hlasů, což je jeden z největších počtů od revoluce,“ poznamenal mimo jiné také Prokop. Andrej Babiš podle jeho slov zkanibalizoval mimo jiné voliče ČSSD a KSČM. „Díky tomu se oni nedostali do Sněmovny, díky tomu on ztratil koaliční partnery. Koalice Spolu – je to obrovský úspěch Petra Fialy, ale musí myslet i na ty lidi, kterým propadli hlasy. A kampaň Andreje Babiše, zaměřená na migranty, nebyla efektivní, protože sebral hlasy svým koaličním partnerům,“ sdělil Prokop, že by z voleb nedělal společenské závěry.

Zemanovo zdraví

Hovořilo se také o prezidentově zdraví. A to v souvislosti s tím, že v průběhu vysílání přišla zpráva, že prezident Miloš Zeman byl hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici. Krátce předtím se sešel s premiérem Andrejem Babišem (ANO) v Lánech.

Jak informovat o zdravotním stavu prezidenta podle Jiřího Přibáně? „Asi nikdo neočekává, že ústava ukládá nějakou povinnost informovat o zdravotním stavu, ale patří to do politické kultury té či oné země, k dějinám té či oné země, že k té zprávě o stavu země se přidává i zpráva o stavu prezidenta. V devadesátých letech, když Václav Havel trpěl chorobami nebo tak, prezidentská kancelář pravidelně informovala. Toto neinformování o zdravotním stavu prezidenta, obzvlášť v tomto kritickém čase, je tedy velmi na pováženou. Hovořil bych v každém případě o amatérech a že škodí politické kultuře v zemi, o tom není pochyb,“ míní Přibáň.

„Situace je velmi vážná tím, že toto je jedna z hvězdných chvil prezidenta, kdy skončí volby a český prezident podle ústavy se stává tím důležitým, nejdůležitějším prvkem v celém procesu sestavování vlády, protože tady máme jednak ústavní zvyklost. To pověřování není v ústavě zakotvené, to se ujalo v 90. letech a je to v pořádku. Ale to, že prezident má tedy tu možnost jmenovat nejen nezbytně vítěze voleb, ale člověka, který vede stranu s nejvyšším koaličním potenciálem, tedy s největší šancí získat většinu v Parlamentu, získat důvěru, tak si tady najednou musíme klást otázku, jestli toho vůbec prezident je schopen, jestli ústavní procesy lze nějakým způsobem nastartovat,“ podotkl Přibáň a poukázal na to, zda biologický čas nesměřuje k nějaké ústavní krizi a k improvizacím, o nichž nevíme, zda nás čekají, nebo ne.