„Jak nám připomněly nedávné útoky ve Spojeném království, boj s terorismem zůstává nadále klíčovou otázkou,“ uvedl Zaorálek v projevu. Dodal, že Výbor ministrů, jemuž Česko od 19. května předsedá, se intenzivně zabýval tím, jak odpovědět na růst extremismu, xenofobie, populismu a rasismu. „Vím, že těmto otázkám věnujete zvláštní pozornost, a věřím, že existuje řada možností, jak v nich mohou orgány Rady Evropy konat,“ uvedl.

Před vystoupením na plénu Zaorálek jednal s generálním tajemníkem Rady Evropy Thorbjörnem Jaglandem. Ministr novinářům řekl, že Jagland se zajímal o případ českého občana ubitého v Londýně. Britský soud pachatele útoku, v jehož důsledku Čech zemřel, osvobodil. Jedinou možností, jak verdikt napadnout, je předložit případ Evropskému soudu pro lidská práva, který je institucí Rady Evropy.

Zaorálek zopakoval, že česká diplomacie spolupracuje se sestrou zabitého muže. Na soud se totiž musí obrátit ona. „Jsem si jist, že to podáno bude. My jsme se snažili pomoci s právníky a celou přípravou té věci,“ uvedl ministr.

Jagland a Zaorálek se zabývali také situací v Turecku, kde jsou dosud vězněni lidé zatčení během potlačeného pokusu o převrat. „Situace se moc nevyvíjí kupředu, je tam neustále tolik lidí zadržováno a jsou pochyby nad tím, jak jsou respektována jejich práva,“ poznamenal. V krajním případě by podle slov Zaorálka mohl případy neprávem vězněných lidí řešit i soud pro lidská práva, což by považoval za velmi závažné.

Trvající tolerance k porušování lidských práv na území členských zemí Rady Evropy je podle něj nepřípustná. „Ta organizace má smysl v případě, že se tyto věci respektují a ti, kdo se snaží o to, aby byly respektovány, nejsou dáváni do vězení. Jinak se její smysl hroutí,“ řekl šéf české diplomacie.

Parlamentní shromáždění Rady Evropy zasedá ve Štrasburku čtyřikrát ročně. Letní jednání, které začalo v pondělí, se zaměřuje zejména na migraci. Zaorálek v projevu podotkl, že problémy spojené s migrací si jako jednu z priorit svého půlročního předsednictví vytkla také Česká republika. Praha se chce zasadit o zlepšení pravidel pro nakládání s dětskými migranty. Na květnovém zasedání Výboru ministrů, kde Zaorálek převzal za Česko předsednictví, všech 47 zemí schválilo Akční plán ochrany dětských uprchlíků a migrantů.

Česko se chce v rámci svého předsednictví zasadit také o ochranu dalších zranitelných a znevýhodněných skupin lidí, například Romů. České předsednictví podporuje také rozvoj demokracie na místní a regionální úrovni, zlepšení výuky jazyků a vzdělávání v oblasti lidských práv nebo posílení vymahatelnosti práva.

Ministr zahraničí v projevu připomněl, že Rada Evropy krátce po pádu komunistického režimu pomáhala tehdejšímu Československu zpět mezi demokratické státy. Ocenil také, že Rada Evropy každoročně uděluje za ochranu lidských práv cenu pojmenovanou po exprezidentovi Václavu Havlovi.